Podnikatel Vlastimil Maxa, poslední z obžalovaných v tzv. kauze ProMoPro, si odpyká devět let vězení. Trest za praní špinavých peněz a podvod vůči státu mu ve středu pravomocně potvrdil odvolací Vrchní soud v Praze. Spolu s jednatelem ProMoPra Jaroslavem Veselým je tak Maxa nejpřísněji potrestaným ze všech devíti odsouzených podnikatelů. Společně s Veselým také musí státu nahradit škodu ve výši téměř 193 milionů korun.

Maxa, který nebude smět deset let působit ve statutárních orgánech firem, v odvolání mimo jiné napadl znalecký posudek, na němž stavěla obžaloba. Odvolací senát se však se závěry znalců ztotožnil. "Posudek navíc tvoří jen jednu ze součástí uceleného řetězu důkazů, které vedou k jednoznačnému závěru o vině obžalovaného," podotkla soudkyně Hana Navrátilová.

Případ se týká zakázky, kterou v roce 2008 získala firma ProMoPro bez výběrového řízení od úřadu vlády. Měla zajistit audiovizuální techniku při českém předsednictví EU, což také splnila. Tehdejší šéf ProMoPra Veselý však podle rozsudku společně s jednatelem hlavní subdodavatelské firmy NWDC Maxou předkládali úřadu k vyúčtování i faktury za služby, které nebyly provedeny nebo nijak nesouvisely se zajištěním konferencí při předsednictví. Ostatní odsouzení podnikatelé pak takto nezákonně získané prostředky pomáhali legalizovat tím, že vytvářeli falešné faktury, převáděli peníze vylákané z úřadu vlády na další subjekty a poté je vybírali v hotovosti.

Maxa před odvolacím senátem zdůraznil, že jeho politické kontakty či kontakty v oblasti státních zakázek byly nulové a najednou se ocitl uprostřed kauzy, kterou všechna média spojovala se jmény bývalého místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry či někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska.

"Bál jsem se o sebe i o rodinu, a proto jsem nevypovídal. Dnes to považuji za chybu," uvedl ve své obsáhlé řeči. Podle něj kvůli zajištění zakázek pracoval 12 hodin denně, a dokonce obdržel pochvalu za to, že na rozdíl od jiných členských států EU nenastaly při českém předsednictví žádné komplikace. Nikdo z jeho zaměstnanců mu prý nehlásil nic podezřelého.

Stát, který měl v řízení postavení poškozeného, vyčíslil škodu způsobenou trestnou činností celkem na 938 milionů. Maxův obhájce Eduard Bruna ve středu kritizoval mimo jiné to, že soud výši škody přesně nezjistil. Část vymáhaných peněz mají vydat odsouzení podnikatelé, s další částí nároku však soudy stát odkázaly do občanskoprávního řízení.

Všichni obžalovaní podnikatelé dostali nepodmíněné tresty vězení. Vinu odmítali, proces označovali za politickou objednávku. Vedle nich čelili obžalobě také tři bývalí vysoce postavení státní úředníci z někdejší sekce pro předsednictví, a to kvůli způsobu zadání zakázky. Justice je však zprostila viny s tím, že jejich skutek nebyl trestným činem. Úředníci totiž vycházeli z toho, že ProMoPro bylo jedinou firmou, která byla v dané době schopna rozsáhlou zakázku splnit.

Maxovo odvolání projednával vrchní soud zvlášť, protože muž mu opakovaně zaslal omluvenku ze zdravotních důvodů a zároveň trval na své osobní přítomnosti při zasedání.