Zájemci, kteří si touží pořídit dlouhou poloautomatickou zbraň, mají na nákup posledních 15 měsíců. Poté by v Česku měl začít platit zákon, který prodej a nákup takových zbraní civilistům zakazuje.

Přísnější pravidla pro držení, uchovávání a označování střelných zbraní v úterý schválil Evropský parlament. Nařízení obhajuje bojem s terorismem.

Nově by tak na území EU neměla jít sehnat puška se zásobníkem na více než deset nábojů, pistole se zásobníkem nad dvacet nábojů ani dlouhé zbraně s teleskopickou nebo sklopnou pažbou (včetně samonabíjecích typů brokovnic). Tedy zjednodušeně zbraně pro civilisty, které připomínají ty vojenské. Včetně mezi českými nadšenci oblíbeného samopalu vzor 58. Aktuálně takových zbraní ministerstvo vnitra eviduje až padesát tisíc kusů.

Přísnější má být v budoucnu podle unijního nařízení také držení historických zbraní, těch už prokazatelně nefunkčních nebo třeba filmových maket. Na ty všechny si majitelé budou muset dodatečně pořídit zbrojní průkaz.

"Takových zbraní jsou u nás stovky tisíc, to bude mít policie, která je má registrovat, radost," říká David Karásek ze svazu na ochranu majitelů střelných zbraní Lex.

Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota doufá, že se podaří pro evropskou směrnici zpřísňující držení zbraní vyjednat národní výjimku, aby se směrnice v českém právu nemusela aplikovat. V první fázi se evropská směrnice českých myslivců nedotkne, Janota se však obává dalšího zpřísňování.

Podle Evropské komise, která s návrhem přišla, je nutné reagovat na to, že hned při několika útocích v poslední době teroristé použili zbraně obstarané na území EU, konkrétně na Slovensku. To mělo donedávna benevolentní zákony o prodeji takzvaných expanzivních zbraní. Ty jsou vyrobené jako makety nebo slepé, snadno z nich jde ale funkční zbraň udělat. "Právě takové zbraně použili teroristé třeba při útoku na redakci francouzského týdeníku Charlie Hebdo," vysvětluje Karásek ze sdružení Lex.

Podle odpůrců návrhu jde o pouhou záminku. "Evropská komise z nich udělala falešný symbol boje proti terorismu. Problém s předělanými původně nefunkčními zbraněmi měla řešit už dávno. Teď k tomu navíc zakazuje i úplně jiné zbraně, které s tím nemají nic společného," kritizuje Karásek. A za pravdu mu dávají i tuzemští politici, kteří se proti směrnici snažili v Bruselu bojovat.

Jejich nejsilnějším hlasem byla europoslankyně za ANO Dita Charanzová: "To nemá s posilováním bezpečnosti co do činění," myslí si a obdobný postoj má i její kolega z Evropského parlamentu Jan Zahradil za ODS, podle kterého se návrh stane "nástrojem byrokratické buzerace slušných lidí, slušných držitelů zbraní". Charanzové se alespoň podařilo prosadit výjimku, podle které si stávající držitelé budou moci nově zapovězené zbraně ponechat. Na každém členském státu je, aby v rámci své legislativy tuto výjimku ošetřil.

Čeští zákonodárci ale nakonec nařízení Evropské unie možná obejdou úplně. "Budeme pracovat na návrhu zákona, který pracovně nazýváme zákon o branných spolcích," řekl po rozhodnutí evropských poslanců ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Podrobnosti o tom, jakým způsobem by branné spolky a jejich členové zapovězené zbraně mohli dál získávat, ale zatím neřekl. Na ministerstvu má kvůli tomu vzniknout speciální tým.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) uvedl, že problémem se už zabývá jeho úřad a není třeba tříštit síly. Jeho úřad podle něj pracuje na komplexním legislativním řešení i textu žaloby proti směrnici.

Opoziční ODS se chce Bruselu vzepřít ještě výrazněji. A vyzývá, aby Česko novelizovanou směrnici úplně ignorovalo.

"Budeme prosazovat, abychom ji do tuzemského práva vůbec nezaváděli. I za cenu případných finančních sankcí," řekl šéf poslaneckého klubu občanských demokratů Zbyněk Stanjura.

To, že by se Česká republika vzepřela nařízení z Bruselu, se přitom od našeho vstupu do unie nestalo. Pokuta, která by nám v takovém případě od unijních institucí hrozila, by pravděpodobně byla v řádu tisíců eur za každý den, kdy směrnice měla platit.