Dotační program Nová zelená úsporám bude brzy atraktivnější pro lidi, kteří mají v plánu provést energeticky úspornou renovaci svého domu. Státní fond životního prostředí s bankami diskutuje o možnostech výhodnějších podmínek úvěrů pro žadatele ze zmíněného dotačního programu. "Jsme v kontaktu s Českou bankovní asociací, stejně jako s jednotlivými bankami, s jejichž zástupci jsme měli již několik jednání," řekla HN Lucie Früblingová, mluvčí fondu, jenž dotace z Nové zelené úsporám spravuje. "Rádi bychom, aby banky nabízely zvýhodněné úvěry těm klientům, kteří realizují například zateplení s dotací Nová zelená úsporám a kdy ex post získanou dotací může pak klient jednorázově snížit splátky," doplnila Früblingová.

Podobné schéma už v tomto dotačním programu funguje v oblasti podpory fotovoltaiky na střechy a fasády domů. "Některé společnosti nabízí v podstatě předfinancování, což má nepochybně pozitivní dopad pro žadatele. Jsme přesvědčeni o tom, že tento prostor je i v oblasti ,čistého' zateplování a může rozšířit možnost zateplit svůj dům pro další skupinu obyvatel," dodala Früblingová.

Jednání s fondem potvrzuje i jedna z největších bank v tuzemsku. "Na zveřejňování jakýchkoliv podrobností je ale zatím příliš brzy," sdělila Pavla Kozáková z tiskového oddělení České spořitelny.

Peníze lze čerpat až do roku 2021

Od zahájení programu Nová zelená úsporám v roce 2014 fond přijal více než 26 tisíc žádostí s celkovým požadavkem dotace ve výši téměř pěti miliard korun. Z toho vyplacena byla doposud necelá polovina žádostí dohromady téměř za 1,6 miliardy korun. "Rozdíl mezi přijatými žádostmi a proplacenými nespočívá v tom, že by žadatelé čekali na peníze od nás, ale v tom, že projekty se realizují postupně, tak jak si žadatel rozvrhne v rámci svých možností," podotkla Früblingová.

Nová zelená úsporám

Dotační program běží plynule. Zpočátku byli úředníci při zahájení nebo ukončení příjmu žádostí zahlceni žádostmi, protože lidé měli obavy, že by na ně nemusely zbýt peníze. Někteří lidé si stále pamatují na situaci, kdy byl původní program Zelená úsporám v říjnu 2010 pozastaven, protože došly peníze. Toho se už ale dnes nemusí obávat. Od loňska je výzva kontinuální, což přivítali i energetičtí specialisté. "Lidé vědí, že mohou čerpat dotace až do roku 2021, projekty jsou teď díky tomu kvalitnější," řekl František Duda ze společnosti EnergySim.

Tento odborník upozorňuje na další výhodu. Od loňska mohou zájemci o komplexní rekonstrukci bytového domu v Praze oproti předchozí výzvě dosáhnout na více peněz. "Fond navýšil podporu na metr čtvereční a mírně změkčil podmínky," řekl Duda. Bytová družstva, která již měla podané žádosti v první výzvě, je po vyhlášení druhé a výhodnější výzvy stáhla a následně je podala znovu. "Dostala tak dvojnásobné peníze," řekl Duda. U menšího domu do 20 bytů se podle něj může dotace pohybovat kolem 400 tisíc korun. Největší šanci na úspěch mají cihlové domy v původním stavu z 50. let minulého století.

Administrativa spojená s vyřízením dotace se už loni značně zjednodušila, přesto někteří projektanti lidi od dotací zbytečně odrazují, protože se bojí, že zpracování projektu bude složitější.

Solární elektrárny pro rodinné domy

Největší počet žádostí v programu Nová zelená úsporám jde za zateplením domků a pořízením fotovoltaických elektráren na střechy rodinných domů. Nejnižší dotace na elektrárnu je 35 tisíc korun, v případě systému s využitím baterií dosahuje 100 tisíc korun.

Nejrozšířenější je však systém s dotací 55 tisíc s využitím elektřiny pro spotřebiče v budově a současně ukládáním přebytků pro ohřev vody. K tomu má žadatel nárok ještě na pět tisíc korun na zpracování odborného posudku.

"Doposud jsme zpracovali kolem 150 odborných posudků na instalaci fotovoltaických elektráren," říká Jan Antonín, energetický specialista a spolumajitel společnosti EnergySim. Jejich návratnost se typicky pohybuje mezi 10−20 lety. Je delší u domů, které mají levnou elektřinu (například při tarifu pro elektrické vytápění), než u těch, které třeba topí plynem a mají jednotarifní drahou sazbu. "V nejrozšířenějších případech − bez baterií − se kolem poloviny vyrobené elektřiny zpravidla využije pro ohřev vody," dodal Antonín.

Někteří lidé si myslí, že návratnost fotovoltaické elektrárny je šest let. To je ale nereálné. "To by musela výrazně podražit elektřina, což se nepředpokládá. Případně − a k tomu veškeré trendy vedou − by musely instalace fotovoltaiky zlevnit," řekl Antonín. Pod 10 let se ale podle něj jde dnes dostat jen v ojedinělých případech. Stejně mylná je prý i představa, že instalací fotovoltaiky ušetříme na vytápění, či dokonce, že nahradíme kotel, který pak můžeme odpojit.

Možností, jak zvýšit využití vyrobené elektřiny pro budovu, je instalace baterií. Ty jsou však v současné době i přes dramatický pokles cen stále velmi drahé. "Je ale možné instalovat elektrárnu s tzv. hybridním střídačem a připravit se tak na pozdější připojení baterií, až jejich cena ještě více klesne," radí Antonín.

Další pokles cen baterií se předpokládá s výraznějším nástupem elektromobilů. "Auta v sobě mají až třikrát větší baterii než největší běžně instalovaná domovní baterka pro fotovoltaiku. Do budoucna se tudíž počítá nejen s nabíjením auta z domovní elektrárny, ale i s využitím baterie v elektromobilu opačným směrem, tedy pro chod budovy," řekl Jan Antonín.

jarvis_58c83be3498e7055002a50ad.jpeg
V "Nové" zelené úsporám by se už nemělo stát, že dojdou peníze a investor přijde o peníze za projekt a náklady s tím spojené.
Foto: Shutterstock