Dnešní den bude v médiích patřit Geertu Wildersovi, ať už se ve volbách nového nizozemského parlamentu stane jeho strana nejsilnější, či jen druhou.

Bude tedy patřit muži s rozumem zatemněným protiimigračními, protievropskými a protiglobalizačními vizemi. Ty by samy o sobě ale na úspěch ve vyspělé informované společnosti, jako je Nizozemsko, nestačily, proto je Wilders zaobalil do utopické představy o návratu ke společnosti, jaká tam údajně byla dříve, tedy když byla harmonická, protože v zemi nežily dva miliony muslimů a politickou moc podle něj nedržel ve svých rukou zkorumpovaný, pokrytecky hyperkorektní establishment.

Wilders ví, jak brnkat na strunu frustrací a iluzí. Jednou na to jde ostrými rify, jindy zase vyluzuje spíše nostalgické, ba romantické tóny.

Jenže na něm není ani tak zajímavé, jak takhle brnká, neboť to je dnes už globalizovaným populistickým popěvkem v čele kdejakých hitparád. Viz třeba Trumpovo heslo o tom, že Amerika musí být zase velkolepá, či leitmotiv protagonisty brexitu Borise Johnsona, jak bude úžasné, až se ostrovy vrátí ke "skvělé izolaci" jako z dob královny Viktorie. Čeští populisté se zase snaží líčit, jak se budeme mít blaze, až vystoupíme z Evropské unie a žádní lotři z Bruselu nám už nebudou nic diktovat. Dost úsměvně se přitom vylhávají z toho, že pak zchudneme a vůbec si srazíme životní úroveň.

Zajímavější na Wildersovi je to, že s tím songem zazářil v Nizozemsku, zemi, která se vyznačuje svéráznou politickou kulturou, svého času nazývanou poldermodel. Vzniklo to podle slova polder, tedy území vydobytého z moře vysoušením a udržovaného v suchu pomocí pump a zdymadel. Zdejší protestantské, katolické a posléze i sekulární komunity žily poměrně uzavřeně, prostě každá ve svém polderu, ale jejich nejvyšší představitelé byli vždy pod tlakem zespoda, aby se vzájemně dohodli a země mohla fungovat. Tomu odpovídá i volební systém, jenž je ryze proporční. Vlády jsou proto vždy koaliční a voleb se účastní spousta stran, nyní celkem osmadvacet.

Odtud se ovšem odvíjí jeden paradox, jenž bude dnes hodně propírán. Wilders v žádné budoucí vládě nebude, neboť se všechny významnější strany zapřisáhly, že se s ním za žádnou cenu nehodlají paktovat. Člověk, jenž volá po návratu ke kořenům, bude vyobcován z koaličních námluv, protože se jej strany vzniklé na kořenech štítí a nechtějí jej k sobě pustit.

On v tom bude vidět pomstu establishmentu. Ale v jádru půjde o obranný mechanismus země, která si vždy zakládala na inkluzi, nikoliv vylučování cizích.