Ať děláte, co děláte, při setkání s ní nemáte před očima Sarah Jessicu Parkerovou, ale Carrie Bradshawovou. Její postava prostořeké novinářky ze seriálu Sex ve městě se tak zaryla do všeobecného povědomí, že se musíte hodně soustředit na to, abyste se jí nezeptali, jak se má pan Božský. V soukromém životě svému televiznímu alter egu brázdícímu New York za romantickými dobrodružstvími tato americká herečka už ani vzdálenější být nemůže. Matka tří dětí, jež se svým manželem, hercem Matthewem Broderickem, žije už téměř dvacet let, by mezi hrdinky seriálu zapadla jen velmi obtížně.

I její další televizní projekt, seriál Rozvod, vznikl pod křídly televize HBO. Parkerová v něm ztvárnila roli Frances, ženy a matky dvou dětí, která se rozvádí. Rozvod je to dlouhý, bolestivý, ale také břitce vtipný. Každou epizodu sledovalo téměř 4,5 milionu diváků a potvrzena je již druhá série, která by se měla na obrazovky vrátit ještě letos. Herečka byla za svůj výkon nominována na Zlatý glóbus.

"Chtěla jsem vyprávět příběh o manželství a rozvodu, o ženě, jež se cítí ztracená a osamělá a potřebuje nový začátek," vysvětluje, proč se vrhla do tématu manželské rozluky. Jejího partnera si zahrál Thomas Haden Church, nominovaný na Oscara za snímek Bokovka, s nímž se potkala již při natáčení filmu Samotář. Nebojí se, že si ji teď lidé budou pro změnu ztotožňovat s rozvádějící se hrdinkou?

"Nejsem o nic víc jedna ani druhá," kroutí hlavou Sarah Jessica. "Myslím, že oba seriály přišly v tu správnou dobu. Téma rozvodu je pro mou generaci velmi aktuální. Přemýšlíte o vztazích, o času, který jim věnujete, a také o tom, jestli takhle chcete žít i dál." Se svou hrdinkou z Rozvodu má ale přece jen něco společného − nějaký čas žila nedaleko Hasting-on-Hudson, kde se příběh odehrává, a do New Yorku dojížděla na castingy. Tehdy jí bylo dvanáct a ve třinácti už hrála v muzikálu Annie na Broadwayi. Na roli Carrie si počkala dalších dvacet let.

Herečka Sarah Jessica Parkerová
Foto: Reuters

Po skončení seriálu Sex ve městě si Parkerová příliš práce s tím, aby se vymanila ze stínu Carrie, nedávala. Kývla na dva celovečerní filmy Sex ve městě, které fanoušci přijali rozporuplně, ale výrazná role se jí dlouho vyhýbala. "Věnovala jsem se rodině a nenarazila jsem na projekt, co by mi stál za ten čas. Když jste v pozici, že si můžete vybírat, tak je občas příjemné říct ne," říká Parkerová.

Stejně jako se brání ztotožnění s Carrie či Frances, odmítá i označení "módní ikona". Svou vášeň pro módu ale přetavila i do podnikání. V minulosti byla tváří značky Gap, působila jako kreativní ředitelka americké značky Halston, uvedla na trh vlastní parfém i kolekci bot pod hlavičkou SJP Collection.

Jaké to bylo, vrátit se znovu na obrazovku?

Jsem hrozně ráda, že jsem mohla s HBO znovu spolupracovat. Tentokrát to bylo trochu jiné − kromě toho, že v seriálu hraju, jsem i jedním z jeho výkonných producentů, což pro mě byla úplně nová zkušenost. Moje hrdinka Frances je zajímavá postava. Myslím, že se s ní dokáže ztotožnit řada diváků. Provádí nás všemi problémy, které v manželství mohou nastat, i tím, co se stane, když vztah přestane z nějakého důvodu fungovat. Scénář je skvělý, a navíc se opět natáčí v New Yorku, což je další plus.

Jak jste se k seriálu dostala?

Na podobném příběhu jsem chtěla pracovat už několik let a společně jsme se o to snažili s týmem, který stál i za Sexem ve městě. Pak jsme potkali Sharon Horganovou, která napsala oceňovaný seriál Catastrophe a zároveň v něm hraje, a věděli jsme, že je to ta správná osoba pro náš projekt. A nakonec jsme oslovili Thomase Hadena Churche, který hraje mého manžela.

Sarah Jessica Parkerová (51)
jarvis_58c6ac30498e5bf828cb2c48.jpeg

Narodila se v americkém státě Ohio. Pochází z osmi dětí, její matka pracovala v mateřské škole, otec byl podnikatel a novinář. Už odmalička se věnovala zpěvu a baletu. Začínala malými roličkami na Broadwayi. Rodina se později přestěhovala na newyorský Manhattan, aby se ona i její sourozenci mohli věnovat divadelní kariéře. Svou první výraznější roli dostala v sitkomu Square Pegs. Posléze se objevila ve filmech Holky se chtějí bavit taky, Líbánky v Las Vegas s Nicolasem Cagem nebo Na dostřel s Brucem Willisem. V roce 1998 ji televize HBO obsadila do role Carrie Bradshawové, hlavní hrdinky seriálu Sex ve městě, který se úspěšně vysílal až do roku 2004. Jejím manželem je herec Matthew Broderick, s nímž vychovává tři děti.

Většina diváků vás přesto pořád vidí jako Carrie ze Sexu ve městě. Neštve vás to?

Myslím, že to je přirozené a nestalo se to jen mně. Zvlášť když hrajete tak oblíbenou postavu tak dlouho. Diváci si pak snadno zamění vaše seriálové já s tím opravdovým. S tím je prostě třeba počítat. Ale s Carrie toho mám ve skutečnosti jen velmi málo společného. Já jsem vdaná pracující matka tří dětí…

Nedávno jste navrhla vlastní kolekci dámské obuvi. Má to nějakou návaznost na vaši postavu v Sexu ve městě, která byla botami a módou posedlá?

Moje kolekce by asi pro Carrie moc nebyla. Chtěla jsem navrhnout boty, jež jsou sexy, pohodlné a nestojí majlant, aby si je mohly dovolit i ženy, které si musí samy vydělat každou korunu. Pro boty jsem vždycky měla slabost, ale nápadu navrhnout vlastní kolekci jsem se dlouho bránila, protože jsem věděla, že výsledek musí přesně odpovídat mým představám. Právě proto, že lidé si prostě vždycky při pohledu na moje boty představí Carrie. Na kolekci jsem spolupracovala s Georgem Malkemusem III., šéfem značky Manolo Blahnik. Mojí podmínkou také bylo, že se boty vyrobí v Itálii a budou takové, jaké by si koupily ženy jako já − ženy, které pracují a celý den pobíhají po městě, ale chtějí u toho vypadat dobře.

Sex ve městě vás proměnil v módní ikonu. Jak se to má s módou v seriálu Rozvod?

No, většinu času jsme všichni oblečení, ale že by to byla nějaká módní přehlídka, to bych neřekla. Moje postava má samozřejmě módu ráda, ale není to žádný maniak. Je to normální žena, jež se obléká podle svého vkusu a má zároveň omezený výběr svého šatníku. Tak jako každý obyčejný člověk.

Takže žádné dlouhé přemýšlení nad tím, co má postava na sobě, se nekonalo?

Tak jsem to nemyslela. Při tvorbě každé postavy je oblečení stejně důležité − ať to byla Carrie nebo teď Frances. Nad každou punčochou, botami, kabátem jsme přemýšleli a pečlivě je vybírali. Jsou to právě tyto detaily, jež spoustu věcí dořeknou za vás. Frances sice módou nežije, ale i tak její oblečení vypráví příběh. Pracuje v takové staromódní firmě, vystudovala historii umění, žije na předměstí a do práce musí dojíždět vlakem. To všechno se promítá do toho, co si na sebe obleče.

S Carrie Bradshawovou toho mám ve skutečnosti jen velmi málo společného…

Co znamená móda pro vás? Vždycky máte dokonalý outfit a vypadáte skvěle…

To tedy nevypadám, ale jste hodný, že to říkáte. Jsem stejná jako všichni ostatní − oblékám se podle toho, co mě ten den čeká. Když jdu s dětmi do školy, tak mám plné ruce práce s tím, abych oblékla je, abychom vyrazili včas, abychom nic nezapomněli. Do toho většinou prší nebo sněží, takže o nějakých promyšlených modelech nemůže být vůbec řeč. Ale pak jsou samozřejmě dny, kdy si na tom dám víc záležet − třeba při tomto rozhovoru chci samozřejmě vypadat co nejlépe. To mi pak trvá přemýšlení nad oblečením podstatně déle. Ale to je přece normální.

Když jste dostala nabídku na roli v Sexu ve městě, dlouho jste váhala. Podíváte-li se teď nazpátek, neříkáte si, že to tehdy bylo bláhové nad tím tak dlouho přemýšlet?

To určitě ne. Nesmíte zapomenout, že tehdy ta role přišla za úplně jiných okolností. Dneska to zní docela bláznivě, že by někdo nad takovou nabídkou vůbec váhal, ale byla jiná doba. Dobře jsem si uvědomovala, že je to skvěle napsané a zábavné. Jenže můj život vypadal jinak − věnovala jsem se divadlu, pak filmu, pak zase divadlu a to střídání prostředí mi vyhovovalo. Mezi newyorskými herci se navíc tehdy povídalo "hlavně se nezasekněte v televizi", protože moc dobrých televizních projektů tehdy nevznikalo.

Kdo vás tedy nakonec přesvědčil, že do toho máte jít?

Vlastně všichni pro mě důležití lidé − můj agent, bratr a můj manžel, tehdy ještě jen můj přítel, ti všichni říkali: "Jdi do toho!" HBO byla tehdy malá společnost. Podobných seriálů běželo jen pár a všechny s mužským obsazením. Byli jsme vlastně takoví průkopníci. A já jsem chtěla kariérně růst. Takže mě k tomu vlastně přemluvili mí blízcí a já jsem jim teď neskutečně vděčná.

Je se Sexem ve městě po šesti sezonách a dvou filmech definitivně konec?

Ne, ne! Myslím si, že nikdy nikdo z nás neřekl definitivní "ne". Myslím, že otázka stojí pořád stejně − jaký by měl být náš další příběh a je vhodná doba ho vyprávět právě teď? Nikdy jsme si neřekli, že už nechceme pokračovat. Ale momentálně je to pro nás uzavřená kapitola a nijak se k tomu neupínáme. Myslím, že všichni čekáme spíše na to, jestli nastane ta vhodná doba, abychom se k tomu vrátili.

Kdybyste se k tématu opravdu vrátili, byl by to opět film?

To nevím, ale je to dobrá otázka. S režisérem Michaelem Patrickem Kingem jsme možnosti probírali jen obecně. Od posledního filmu jsme se o tom bavili krátce dvakrát a žádné konkrétní rozhodnutí z toho nevzešlo.