Zrcadla, fresky, křišťálové lustry a zlato, všude zlato. Na dveřích, na svícnech, na rámech obrazů. Tady platí heslo "více je více". Uprostřed vší té nádhery visí na ramínku šaty pro bohyni, císařovnu současné popkultury Beyoncé. Zelenkavá róba pošitá tisíci třpytivých kamínků má zvednutý límec rámující tvář, který je ušitý z nadýchaného pštrosího peří. Róbu zpěvačka oblékla loni v srpnu na udílení cen MTV Video Music Awards a internet tehdy málem zkolaboval. Každý měl na tyto šaty názor. Jedni je milovali, druzí nenáviděli, ale všichni se ptali: Který návrhář dokázal stvořit něco takového?

Jmenuje se Francesco Scognamiglio a se založenýma rukama, oblečený ve své oblíbené kombinaci bílé košile a černých kalhot, nás provází po svém milánském ateliéru, kde vznikají šaty v hodnotě desítek tisíc eur pro novodobé ikony showbyznysu. Mezi jeho klientky nepatří jen Beyoncé. Například Madonna se v jeho modelu objevila na přebalu svého singlu Give It 2 Me, Lady Gaga zase ve videoklipu k písni Alejandro. Na červený koberec si jeho šaty vybrala i Nicole Kidmanová, Lindsay Lohanová, Kylie Jennerová nebo Rihanna.

Scognamigliova hvězda prudce stoupá nejen mezi celebritami, ale i mezi módní komunitou. Jeho status žádaného návrháře zpečetil fakt, že se od loňského roku stal členem elitního klubu Chambre Syndicale de la Haute Couture, který sdružuje návrháře, již tvoří ty nejnáročnější a nepropracovanější róby. Jeho poslední jarní kolekci haute couture budou moct 18. března exkluzivně zhlédnout i hosté benefičního večera pro Nadaci Terezy Maxové dětem, který společně s magazínem proč ne?! pořádá Mercedes-Benz Prague Fashion Week. Praha takovou přehlídku uvidí vůbec poprvé.

jarvis_58c6a2e1498e5bf82887f861.jpeg

Když zavolá Elie Saab

Scognamigliovi se vstupem mezi couturiery splnil celoživotní sen. "O tom, že budu moct tvořit haute couture, jsem toužil odmalička. Couture je pro mě jako dítě, o němž jsem věděl, že ho jednou budu mít," vypráví s vážností v hlase, obklopený svými modely, které se tu na ramínkách vznášejí jako třpytící se přízraky.

Jeho premiérová přehlídka haute couture v Paříži na kritiky zapůsobila a pozastavovali se nad tím, jak propracované modely italský návrhář dokázal za tak krátkou dobu vytvořit. Scognamiglio totiž o vstup požádal až loni v březnu. Začal na dvacítce modelů pracovat, ale nepočítal s tím, že by jeho přihlášku členové komory schválili.

"Jednou takhle večer mi zavolal Elie Saab (čestný člen Chambre Syndicale de la Haute Couture − pozn. red.) a řekl mi, že mohu svou kolekci předvést. Byl jsem nadšený, ale zároveň mě polilo horko, protože přehlídka měla být už na začátku července. Na co ostatní měli dlouhé měsíce, na to já dostal jen týdny," říká Francesco a tempo jeho gest se při vzpomínce na stresující období zrychlí.

Jenže když se vám naskytne příležitost splnit si celoživotní sen i za takových podmínek, přece necouvnete. Nebo alespoň Scognamiglio ne. Zavřel se do své pracovny a začal usilovně dokončovat rozdělanou kolekci. Na rozdíl od konfekce se nemusel až tak ohlížet na praktičnost a nositelnost. Haute couture na všední den nemyslí a to italskému návrháři s přirozeným sklonem k dramatičnosti vyhovuje. "Po šestnácti letech tvorby konfekce to pro mě byl doušek živé vody. Jednoduché věci pro mě nejsou. Navrhovat couture mi připadá jako něco naprosto přirozeného. Asi jsem se pro to narodil. Od nikoho si přitom do toho nenechávám mluvit. Je to celé má práce, od hlavy až k patě."

Podařilo se mu to, o čem sní každý designér. Jeho modely jsou pokaždé jiné, ale zároveň snadno rozpoznatelné. Žena, kterou tento Ital obléká, je diva tělem i duší, elegantní a zároveň provokativní. Lehkou krajku, nadýchané kožešiny a jemné výšivky kombinuje s průhledným PVC, koženými křiváky nebo úpletem. Vysoká móda se u Scognamiglia mísí se stylem ulice. Rokoko s rockem. Romantika s erotikou.

"Vysoká krejčovina je svázána spoustou tradic, ale vždy můžete najít způsob, jak ji udělat trochu jinak. Mým cílem není šokovat. Pouze se snažím věci posunovat dál, nabídnout moderní verzi couture, hrát si s novými tvary, ale zároveň zůstat klasický. Nechci dělat výstřední modely jen proto, aby se o mně mluvilo. Bude se o mně mluvit i tak. Oblékám ty nejslavnější ženy světa, tak to přece nemám zapotřebí," pronese s notnou dávkou sebedůvěry, která teprve jednačtyřicetiletému návrháři rozhodně nechybí.

Nutno dodat, že si takový tón může dovolit. Jeho první haute couture kolekce sklidila úspěch nejen u odborné veřejnosti, ale i u zákaznic. Hned po přehlídce byla polovina představených šatů již zamluvena. Scognamiglio se bez okolků přizná, že svůj úspěch podvědomě očekával. Stejně nadšeně publikum přijalo i jeho jarní kolekci, kterou uvidí i diváci v Praze. Večerní šaty a komplety jsou ozdobeny drobnými kvítky, jež mají podle návrháře představovat ženskou křehkost a zranitelnost. Vyšívané šaty a kabáty doplňují i působivé masky, které dodávají celé kolekci patřičný dekadentní podtón.

Rihannu mám na blacklistu

Se vstupem Scognamiglia na pole vysoké krejčoviny se mu otevřely dveře i do těch nejvyšších pater showbyznysu. Stylisti hvězd si jeho originální rukopis zamilovali, svou roli sehrál i Instagram, kde jeho kreace přitahují další a další pozornost. Dušuje se ale, že z jeho strany nešlo o žádnou promyšlenou marketingovou strategii. "Prostě se to tak stalo," krčí rameny. "Nikdy mi nezáleželo na počtu lajků, ale jen na mé práci. Když se zamyslíte nad tím, proč si mě vybrala Madonna nebo Nicole Kidmanová, tak to není díky mé popularitě na Instagramu, ale proto, že to, co dělají ostatní značky, je nuda," domnívá se a dodává, že si svou internetovou slávu občas ani neuvědomuje. "Nejsem jen návrhář, ale taky podnikatel, musím se věnovat spoustě věcí, a ne jen společenským rubrikám v časopisech a na sociálních sítích."

jarvis_58c6a2e2498e5bf82887f875.jpeg

Ne vždy se však jeho práce setká s naprosto jednoznačným hodnocením − příkladem budiž na začátku zmíněné opeřené šaty pro Beyoncé. Novináři se nemohli shodnout, jestli zpěvačku zařadit na seznam nejlépe nebo nejhůře oblečených celebrit. Scognamiglio ovšem jakékoliv náznaky kritiky zametá rychle pod koberec.

"Nikdy v životě jsem na svou práci neměl negativní odezvu. To se vám může stát, když začnete oblékat každého nebo jim vaše oblečení správně nepadne. Všechny slavné osobnosti mají kolem sebe armádu stylistů, asistentů, vizážistů, kteří pracují na jejich imagi. Když se vám povede tu správnou osobu obléct do těch správných šatů, je to zároveň i potvrzení vašeho úspěchu, protože všichni tito lidé se shodli na tom, že vaše šaty jsou pro ně ty pravé," popisuje.

Slavné ženy chtějí nosit jeho šaty, ale Scognamiglio zdaleka nevyhoví všem, spíše naopak − pečlivě si vybírá. Nákladné modely si hvězdy červeného koberce ve většině případů zapůjčují prostřednictvím svých stylistů a návrháři jim zpravidla rádi vyhoví. Výhodné je to pro obě strany. Celebrita vypadá perfektně a nemusí utrácet horentní sumy za novou garderobu, návrhář získává reklamu zdarma. Svou image si však italský designér pečlivě střeží.

"Nechci oblékat každého. Když budete oblékat každou druhou, tak vás pak ty největší hvězdy nebudou už chtít," věří a znovu opakuje, že nepotřebuje publicitu za každou cenu. Pokud cítí, že si herečka či zpěvačka jeho velkorysosti neváží, druhou šanci jen tak nedostane. "Tak například Rihanna − ta mi třeba vrátila zapůjčené šaty poničené. Odteď ji máme na blacklistu," pronese jen tak mimochodem.

Při setkání se Franceskem Scognamigliem je obecně těžké chvílemi udržet obočí na svém místě. Nonšalantnost, s jakou prozrazuje detaily ze zákulisí svého byznysu, vás může snadno vyvést z míry. Myslí to opravdu vážně? Snaží se udělat dojem? Pravda je, že má být na co pyšný. Jeho zárodky módního impéria, které buduje i za podpory zahraničních investorů, dávají naději na to, že italská nezávislá móda není definitivně na lopatkách. Velké etablované značky podle něj nemohou zákazníkům v současnosti nabídnout nic vzrušujícího.

"Nikdy se s nikým nesrovnávám," dodává jedním dechem. "Snažím se budovat své jméno sezonu po sezoně. Většina zákazníků se nyní začíná soustřeďovat na menší módní domy, protože chtějí něco nového. Rozhodně se necítím být ve stínu velkých italských značek." O své místo ovšem musí neustále bojovat, své značce obětoval podle svých slov veškerý soukromý život. Luxus je pro něj strávit večer v klidu o samotě a spát nebo se potkat s přáteli. Ničeho však nelituje. "Je to cesta, kterou jsem si zvolil," říká.

Dva kohouti

Jako rodák z Pompejí byl odmala obklopen neapolskou módou. Ze všeho nejraději si kreslil. Po každé návštěvě kostela se jeho skicák plnil obrázky svatých a madon, které viděl na mši. Franceskův talent přiživovala i jeho matka. "Byla to ta nejkrásnější a nejelegantnější žena na světě. Pamatuji si, jak jsem ji jako malý kluk doprovázel na zkoušky ke krejčovým," vzpomíná. Její smrt před devíti lety ho prudce zasáhla. "Vždycky mi byla oporou a rádcem. Najednou jsem nevěděl, co dělat. Musel jsem se znovu najít. Dodnes se při každém rozhodnutí nejdříve sám sebe zeptám, co by tomu řekla ona," přiznává.

jarvis_58c6a2e2498e5bf82887f879.jpeg

Zatímco jeho matka jím zvolenou kariéru módního návrháře podporovala, Franceskův otec, povoláním právník, volbou svého syna příliš nadšený nebyl. "Na začátku mi to dával všechno pěkně sežrat. Neustále mi opakoval, že bych se měl stát raději právníkem jako on. Nevěřil mi, že by z toho mohlo vzniknout něco dobrého. Dneska je úplně jiná situace. Na ulici ho zastavují lidé, kteří mu říkají ,Viděli jsme vašeho syna tamhle a onde. Gratulujeme!' Má radost, ale myslím, že už mu to taky trochu leze na nervy," usmívá se.

Zatímco někoho by takový přístup vlastního otce zdeptal, Francesco Scognamiglio je prý z jiného těsta. "Nikdy jsem si z toho nic moc nedělal. Nehroutil jsem se. Spíš jsme byli jak dva kohouti na jednom smetišti. Jo, tak ty si myslíš, že to nezvládnu? Tak já ti něco ukážu."

A ukázal. V Neapoli vystudoval módní design a po škole začal tvořit pod svým jménem. V roce 1994 se seznámil s Donatellou Versace, spřátelil se s ní a pro italský dům pracoval pět let jako organizátor eventů, přehlídek a večírků. Svou první kolekci na molo uvedl o rok později v Římě ve zdech paláce Barberini. V honosném prostředí mu zvukovou kulisu dělala progresivní britská kapela Skunk Anansie. Z hlavního města Itálie se posléze přesunul do Milána, kde si otevřel studio jen pár kroků od slavného operního domu La Scala.

Jeho další velký sen není o nic skromnější než vstup do světa vysoké krejčoviny. To, co mu v současné nabídce jeho značky chybí, je parfém. Neviditelný, ale o to symboličtější dílek do skládačky jménem Maison Francesco Scognamiglio. Podle něj by měla být výsledná vůně křehká, smyslná a dráždivá. "Už to mám celé v hlavě, jen to stačí převést do reality. Chci i k uvedení parfému natočit video a sám ho režírovat, aby přesně vystihlo DNA mé značky," plánuje a do budoucna se nebrání ani malým kolekcím pánského oblečení, po němž je stále větší poptávka.

Cesta k tomuto bodu v jeho kariéře však byla dlouhá a někdy i bolestivá. Jako každý nezávislý návrhář má i on za sebou období, kdy si na nějaké vychvalování musel nechat zajít chuť. "Stokrát jsem samozřejmě spadl na zem, ale stokrát jsem se zase zvedl. Člověk v sobě musí mít tu chuť hledat řešení všech těch problémů, které na vás vyskakují každý den. Jestliže nejste bojovník, tak zůstaňte doma a o nic se nepokoušejte. Ale já jsem velký bojovník."

P.S.: Pokud chcete vidět Scognamigliovy haute couture modely přímo z první řady, prohlédněte si druhé foto u článku Prodáno?! v rubrice Dražební katalog.

Potrét Franceska Scognamiglia: Benedikt Renč; make-up & vlasy: Giuseppe Giarratana, L&A artist NYC; asistent fotografa: Roberto Grandi; postprodukce: Alessandra Distasová; modelka: Lera Varabyová / The Fabbrica