Před pár týdny jeho jméno znali jen jeho ideoví souputníci z řad stalinistů. Díky hackerům nyní ale víme, že v roce 2014 proruské demonstrace v Polsku, Česku, na Slovensku a v Maďarsku organizoval běloruský aktivista Alexandr Usovskij. A peníze na to měl od ruského oligarchy Konstantina Malofejeva.

Vše vyšlo najevo, když se hackeři ze sdružení Ukrainian Cyber Alliance nabourali do počítače Usovského a na internetu nyní zveřejnili veškerou jeho elektronickou korespondenci. Usovskij poté pravost uniklých zpráv potvrdil.

"Chci vám pomoci uspořádat v Praze shromáždění proti vládě ukrajinských oligarchů s ukrajinským lidem. Potřebujete peníze na vlajky a bannery?" napsal Usovskij českému proruskému aktivistovi a členovi KSČM Ladislavu Kašukovi. Ten chystal demonstraci na Pražském hradě proti "fašistům v Kyjevě".

Alexandr Usovskij poslal Kašukovi 250 eur a poprosil ho, jestli by nemohl pořídit také vlajky separatistů − tzv. Doněcké a Luhanské lidové republice.

Kdo je Malofejev

Investiční bankéř

Ruský oligarcha Konstantin Malofejev byl původně investiční bankéř.

Hlavním předmětem jeho zájmu byly telekomunikace.

V roce 2009 ho ruská státní banka VTB obvinila z úvěrového podvodu za 200 milionů dolarů. Vyšetřování šlo velmi pomalu a banka stáhla žalobu v únoru 2014.

Na Donbas!

Ke skončení stíhání ryzí náhodou došlo v okamžiku, kdy lidé spojení s Malofejevem vyrazili nejdříve na Krym a následně na Donbas. Igor Girkin, který obsazením donbaského města Slavjansk rozpoutal válku, pracoval nějakou dobu jako šéf Malofejevovy ochranky.

Kyjev také publikoval odposlechy, ve kterých Girkin mluví o Malofejevovi jako o svém sponzorovi.

Převrat v Černé Hoře

V říjnu 2016 černohorská policie pozatýkala několik desítek osob, které obvinila z přípravy státního převratu. Organizátory měli být Srbové, kteří bojovali na Donbase, a dva ruští občané. Na ty byl vyhlášen mezinárodní zatykač.

V tisku se spekulovalo, že za pokusem byl právě Malofejev.

Alexandr Usovskij v korespondenci hovoří o Malofejevově podílu jako o hotové věci.

Alexandr Usovskij se označuje za spisovatele, publicistu a historika. Mezi jeho díla patří například knihy "Váleční zločinci Churchill a Roosevelt" a "Bože, chraň
Stalina".

Běloruský "politický technolog" Kašukovi tvrdil, že peníze mu posílá ze svého honoráře za knihu o Stalinovi.

Z elektronické korespondence ale vyplývá, že tou dobou dostal sto tisíc eur na vybudování sítě organizací v zemích visegrádské čtyřky.

Odkaz na knihu o Stalinovi mohl Ladislavu Kašukovi imponovat.

Ten se totiž v konverzaci označil za tradicionalistického komunistu, jenž mezi své vzory počítá Lenina, Stalina, Molotova, Castra a Klementa Gottwalda.

Alexandr Usovskij ještě Kašukovi poslal 500 eur na koupi kamery značky Canon, aby čeští aktivisté mohli pořizovat videa. Ta Usovskij potřeboval pro výkazy sponzorovi − oligarchovi Malofejevovi.

Usovskij rovněž přesvědčoval Kašuku, že musí koupit dětské oblečení, polít ho krví a 1. září 2014 je poslat do Kyjeva prezidentovi Petru Porošenkovi.

Současně by nějaká žena měla na kameru nahrát emotivní vystoupení, že jde o oblečení mrtvých dětí na Donbase, jejichž krev je na Porošenkových rukou. Nabízí, že mu na to pošle 400 eur a zajistí štáb ruské státní televize.

Z toho nakonec sešlo, Kašuka vysvětlil, že na poštu půjde sám, protože nikdo z jeho souputníků s tím nechce mít nic společného. Ale že alespoň pošle fotky balíčku, aby je mohla použít ruská média.

Usovskij vysvětlil, že na této akci trvá, protože současně proběhne v dalších zemích, hlavně v Polsku. Tam totiž běloruský aktivista rozvinul nejbouřlivější aktivity.

V rozpočtu, který poslal na podzim 2014 do Moskvy, tvrdí, že za demonstraci v Budapešti spolu s tamní ultranacionalistickou stranou Jobbik zaplatil 2500 eur.

Za dvě demonstrace v Košicích a Banské Bystrici Usovskij naúčtoval Moskvě šest tisíc eur. Ale rozpočet na Polsko byl více než dvojnásobný.

Nejužší styky udržoval Usovskij s lidmi z krajně nacionalistické organizace Obóz Wielkiej Polski.

Ta zorganizovala demonstrace proti ukrajinským nacionalistům a její členové například poničili památník vojáků Ukrajinské povstalecké armády (UPA) ve východním Polsku.

Usovskij také vymyslel, že by bylo potřeba přijmout zákon, podle kterého by každý Ukrajinec při získání pracovního povolení v Polsku musel podepsat prohlášení, že UPA byla zločineckou organizací. Do Moskvy vzkazoval, že pro návrh získal podporu i některých poslanců vládnoucí strany Právo a spravedlnost. Ti ovšem popírají, že by o Usovském kdy slyšeli.

Bělorus od srpna do konce října stačil utratit všech sto tisíc eur. Když ale přijel do Moskvy s ještě grandióznějšími plány, včetně zvolení deseti proruských poslanců polského Sejmu za pouhých 285 tisíc eur, čekalo ho nepříjemné překvapení.

"Nechápu, co se stalo. Nejdřív mě poplácávali po ramenu, a teď − počkejte na chodbě, vaše otázka je odložena. A já přitom mám v Polsku, Česku a na Slovensku proruské hnutí, které šlape jako hodinky a zítra může jít na barikády. Akorát nemám rozpočet!" stěžuje si Usovskij v korespondenci s jedním kolegou.

Experti tvrdí, že to bylo spojené s tím, že koncem léta 2014 dostal otázky spjaté s Donbasem a Ukrajinou Vladislav Surkov − šedá eminence Kremlu –, který postupně odstranil většinu polních velitelů na Donbase a odstřihl také další lidi spojené s oligarchou Konstantinem Malofejevem. Ten se následně soustředil na situaci v Černé Hoře, tam ale Usovskij neměl kontakty. Snažil se je získat i přes Ladislava Kašuku. Mezitím se věnoval i čistě komerčním projektům, včetně dovozu polských jablek bez ohledu na ruské sankce.

"Okolo každé organizace, která se zabývá vnější politikou, se pohybují takoví lidé. Peníze dostávají od byznysu, který je tak či onak spojen se státem a chce vylepšit svou pozici v očích Kremlu," vysvětluje ruský politolog Ivan Preobraženskij. Podle něj Kreml sice o takových projektech ví, ale nechává je probíhat a pak soudí podle výsledku. Pro Moskvu je to tak výhodnější, protože vždy může svou účast popřít.