Nižší kvalita potravin v Česku a dalších zemích střední a východní Evropy je problémem i podle lídrů členských zemí Evropské unie. Premiéři a prezidenti států osmadvacítky se na summitu v Bruselu shodli na tom, že by se jím Evropská komise měla zabývat. "Je to důsledek našeho soustavného tlaku," pochválil Česko a další země visegrádské čtyřky premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Několik studií ukázalo, že řada firem prodává potraviny, které mají stejný název, ale jejich složení se například v Česku a v Německu liší.

Češi a další země visegrádské čtyřky ale nedosáhli toho, co původně chtěli. Premiéři čtyř států minulý týden na své mimořádné schůzce ve Varšavě prohlašovali, že by Evropská komise měla prodávání potravin s různým složením zakázat.

Už na pondělní schůzce ministrů zemědělství ale bylo jasné, že se to nepovede. Teď to potvrdil i summit lídrů zemí unie. Ten v návrhu svých závěrů pouze přivítal, že se tématem budou zabývat zástupci jednotlivých zemí i potravinářských komor.

Závěry zatím formálně neplatí, protože je odmítlo podpořit Polsko. Tomu vadí, že ostatní země EU prodloužily mandát šéfovi jejich summitů, bývalému polskému premiéru Donaldu Tuskovi.

Evropská komise nejdřív vypracuje analýzu, jak vážný problém různé kvality potravin skutečně je.

Zdaleka ne všechny státy unie si totiž myslí, že by se to mělo v současné složité době stát jednou z priorit unie. Opravdu by "měla Evropa zkoumat kvalitu Nutelly"?, divil se podle serveru Politico německý ministr zemědělství Christian Schmidt. Připustil, že problém skutečně existuje, ale dodal, že "nepotřebujeme žádná nová pravidla".

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker předložil členským zemím dvě možnosti.

Podle jedné z nich by Evropská agentura na ochranu spotřebitelů dostala pravomoci vymáhat a kontrolovat kvalitu potravin na celém evropském trhu. Mohla by tak za určitých okolností rozdíly ve složení výrobků zakázat.

Druhý návrh spočíval v tom, aby členské země nejdřív provedly analýzu situace, a pokud skutečně zjistí problém, samy se víc věnovaly dohledu nad kvalitou potravin. Země EU přijaly druhou možnost. A to i proto, že se jim nechce souhlasit s předáním části svých pravomocí do Bruselu.

Evropská komise dlouho říkala, že žádný problém s dvojí kvalitou potravin nevidí. Podobně jako výrobci upozorňuje na to, že složení každého výrobku je napsané na jeho obalu, a spotřebitelé tedy dostávají jasnou informaci o tom, co kupují.

Podle dokumentu, který komise nedávno zaslala do Česka a který mají Hospodářské noviny k dispozici, domácím úřadům už teď nic nebrání proti případnému klamání spotřebitelů zakročit. A to pokud by výrobce v rámci unie svůj produkt propagoval jako stejný, i kdyby tomu tak ve skutečnosti nebylo.

Komise ale po tlaku zemí visegrádské čtyřky souhlasila s vypracováním výše zmíněné analýzy, a to i proto, že se za státy V4 postavila česká eurokomisařka Věra Jourová, která má na starosti mimo jiné ochranu spotřebitele.

"Dvojí kvalitu potravin a zboží, jako jsou prací prášky, považuji za neférovou obchodní praktiku na společném evropském trhu," řekla Jourová.

Země jako Nizozemsko nebo Finsko byly podle informací HN velmi překvapeny, když se o stížnostech zemí V4 dozvěděly. Jejich politici o problému vůbec netušili a přislíbili, že ho přezkoumají.

Visegrádská čtyřka na druhou stranu nevystupuje úplně jednotně. Na problém upozorňuje hlavně Česko, Slovensko a Maďarsko. Poláci spíš přihlížejí – podle diplomatů kvůli tomu, že sami mají s kvalitou v Polsku vyráběných potravin často problém, jak ukázala řada kontrol. V Česku se v polských potravinách například našla technická sůl.

Analýza Vysoké školy chemicko-technologické už před rokem a půl v Česku ukázala rozdílnou kvalitu některých potravin. Margarín Rama na českých pultech například obsahoval o 10 procent méně tuku než ten prodávaný v Německu. Rozdíly byly taky u nápojů Pepsi nebo Sprite či u masových konzerv Luncheon nebo zmrazené pizzy Dr. Oetker.

Firma Pepsi nyní tvrdí, že své výrobky v Česku a na Slovensku sladí stejně jako v Německu. Společnost Mars, která vyrábí například sladké tyčinky, sdělila, že v jejích továrnách v rámci EU "jsou někdy používány odlišné ingredience a výsledkem mohou být mírné odlišnosti ve složení". Podle firmy ale nemají vliv na kvalitu nebo chuť výrobku.

Supermarket Lidl upozorňuje, že za kvalitu zboží je zodpovědný jeho výrobce. U potravin nesoucích značku Lidlu prý supermarket nedělá žádné rozdíly v jejich kvalitě.

Výrobci, u kterých testy odhalily různý obsah jejich produktů, argumentovali tím, že reagují na preference spotřebitelů. Ty se prý v různých zemích liší, jako například u Ramy.

"V České republice se tento výrobek používá především na studenou kuchyni, v jiných státech, například v Německu, je Rama univerzálním multifunkčním výrobkem s rozšířeným použitím na vaření, pečení a restování," tvrdila firma Unilever, která Ramu vyrábí.