Miloš Zeman o podpoře podnikatelů rád mluví a rád se českými podnikateli obklopuje. Těm, kteří mají zájem o mimoevropské trhy, i reálně pomáhá, což firmy oceňují. Zeman však především otočil českou zahraniční politiku více k ekonomice. A to bude zřejmě dědictví, které po něm zůstane.

"Je u něj vidět silné přesvědčení, že domácí průmysl, pokud to není pouhá montovna, vytváří národní bohatství. Od toho se odvíjí i jeho podpora exportu," vysvětluje Jaroslav Strnad, majitel strojírenské a zbrojařské skupiny Czechoslovak Group, který v minulosti podpořil Zemanovu volební kampaň. Podle něj prezident například pomohl automobilce Tatra znovu proniknout do Indie. Podobně už ale v podpoře exportu firem fungují i příslušná ministerstva.

Prioritní Rusko a Čína

Český prezident má své oblíbené země, kde mu na podpoře českého exportu maximálně záleží, jako je Rusko nebo Čína. Jak ale říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda, český vývoz v hodnotě téměř čtyř bilionů korun stojí na úplně jiných trzích. "Jen vývoz do Velké Británie byl loni o 75 procent větší než do Ruska a Číny dohromady," upozorňuje.

Zemanovy cesty

◼ Od března 2013 absolvoval prezident celkem 47 zahraničních cest, z toho 11krát šlo o státní návštěvu.
◼ V USA byl Zeman třikrát, do Bílého domu ho ale Barack Obama nikdy nepozval. Naopak za Donaldem Trumpem míří už letos v dubnu.
◼ Čínu navštívil dvakrát, v roce 2014 a 2015. S čínským prezidentem Si Ťin-pchingen se sešel také na olympiádě v Soči.
◼ S ruským prezidentem Vladimirem Putinem se Zeman poprvé setkal v Soči, v květnu 2015 se pak zúčastnil oslav 70. výročí konce druhé světové války v Moskvě, které kvůli ruské anexi Krymu ignorovali ostatní politici ze států EU.
◼ Jako všichni čeští prezidenti Zeman nejčastěji jezdí na Slovensko a do států V4. Oficiálně navštívil například Paříž nebo Vatikán, ve Velké Británii byl zatím jen jednou na summitu NATO v roce 2014.
◼ Naopak dvakrát jako prezident navštívil konferenci Dialog civilizací na ostrově Rhodos, kterou pořádá ruský oligarcha Vladimir Jakunin.

Čína je už nyní téměř nejdůležitějším trhem například pro poskytovatele spotřebních půjček Home Credit ze skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Právě on patří k lidem, kteří mají u prezidenta dveře otevřené. Jako toto úterý, kdy se sešli na Hradě. Kellner v roce 2014 doprovázel Zemana i při jeho první cestě do Číny, která byla symbolickým milníkem ve snaze změnit podobu české zahraniční politiky.

Kellnerova PPF nebo finanční skupina J&T jsou asi nejviditelnějšími vítězi Zemanovy ekonomické diplomacie v Číně. Vlídnější čínskou tvář ale zaznamenaly i mnohem menší firmy, jako například letecká škola F-AIR. Ta pro letiště v Benešově získala od čínských úřadů jako první ve střední a východní Evropě oprávnění k výcviku pilotů pro čínské aerolinie. "Usilujeme o čínskou certifikaci již mnoho let, ale až po cestách prezidenta Zemana se s námi Číňané začali seriózně bavit," říká ředitel firmy Michal Markovič. Česko bude po Francii teprve druhou zemí v Evropě, kde se čínští piloti cvičí.

Podobně z prezidentova zaměření profitují některé firmy na ruském trhu. "Jeho neutralita, až podpora přispívá v případě Ruska k udržitelnosti obchodu s českými firmami. Tady jeho podporu cítíme nejvíce. Naopak velké problémy jsou na Blízkém východě, konkrétně v Saúdské Arábii," uvedl Roman Baláž, obchodní ředitel MSA, výrobce armatur pro ropný a plynárenský průmysl. Míní tím Zemanovy výroky o islámu, které zejména u zmíněné Saúdské Arábie prakticky zmrazily slibně se rozvíjející ekonomické vztahy.

Regiony bez zájmu

Jsou ale regiony, které prezident Zeman ignoruje, byť by se právě tam jeho pomoc docela hodila. Například v Latinské Americe si udělal čas jen na olympiádu v Brazílii. Oblast je přitom pro české exportéry potenciálním 200milionovým trhem. Na ekonomické cesty tam zatím jezdí vyšší úředníci z ministerstev. Letos byla zrušena prezidentova plánovaná cesta do Mexika, které je v regionu největším obchodním partnerem Česka, nejisté jsou i cesty do Kostariky a Kolumbie. "Všechny hlavní státy v Latinské Americe jsou prezidentské systémy a podpora hlavy státu by byla vnímána více než pozitivně," tvrdí Šárka Stegbauerová, výkonná ředitelka Smíšené obchodní komory Česko-tichomořská aliance.

Úplně Zeman ignoruje Afriku, kde zatím nebyl ani jednou. "Líbilo by se nám, kdyby tam zajel," říká náměstek Martin Tlapa, který je na ministerstvu zahraničí odpovědný za ekonomickou diplomacii. Podobně by prezidentskou cestu s podnikatelskou misí uvítal i do Latinské Ameriky.

Technologie nelákají

Zeman nevěnuje větší pozornost ani technologickým firmám s vyšší přidanou hodnotou, které mají většinou hlavní trhy v Evropě a USA. Příkladem může být Solitea Business Solutions, která aktuálně získala zakázku téměř za 600 milionů korun na vybudování softwaru pro celní správu ve Finsku. Podle jejího spolumajitele Martina Cíglera prezident "českým technologickým firmám ani nepomáhá, ale ani neškodí". Pokud by měl Zeman v IT plnit roli "otvírače dveří" a přilákat jiné podnikatele, musel by prý mít nějaké pozitivní charisma.

Mnohem kritičtější je investor do start-upů Ondřej Tomek. "Záměrem Číny je kupovat zahraniční výrobní know-how, aby dokázala změnit svoji čistě montážní ekonomiku. To je přímá konkurence západním firmám, ale i českým podnikům," varuje. Miloš Zeman se podle něj stará více o financování svojí prezidentské kampaně od firem, které obchodují s Čínou a Ruskem, než o reálnou pomoc české ekonomice.