"Úctenku?" zaskočil mě dotazem "můj" Vietnamec, sedm dní v týdnu přikovaný ke kase. Nikdy předtím mi účtenku nenabízel. "To je kvůli EET?" chytl jsem se rychle. Bylo 2. března. "Ano," řekl hrdě. Odpovědnost z něj kapala. Ale hlavně, nechce šlápnout vedle, v cizím prostředí. "A jaká ta EET je?" startoval jsem novinářské instinkty. "Dobrý." Úsměv od ucha k uchu jako vždy. Babiš by měl být premiérem ve Vietnamu. Za dva dny už účtenku nenabízel. Asi ji nikdo nechtěl, rychle se přizpůsobil.

Možná to naznačuje, kam šířící se evidence všeho povede. Sesbírá se megatuna dat, která nakonec skončí někde v koši. Na analýzy není čas a kapacita, před námi přece stojí nové úkoly. Za pár let se budeme ptát, k čemu nám ona EET, nyní tak žhavá novinka, vlastně měla sloužit.

Než se tak stane, přinášíme vám rozsáhlou analýzu systému, který obtěžuje tisíce lidí a v jehož zákoutích se nevyznají ani sami úředníci. Co nám vzal a co dal? Co se děje v zákulisí? A co bude dál? Čtěte hlavní téma Ekonomu.

Citát týdne

Troufnu si říct, že bych nebyl ve vládě, která by dotáhla třetí a čtvrtou vlnu EET.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) o elektronické evidenci tržeb, která se má v příštím roce rozšířit také například na řemeslníky, svobodná povolání nebo autoservisy.

Související