Míra inflace se v Česku po čtyřech letech znovu pevně drží nad dvěma procenty. To je důležité mimo jiné pro Českou národní banku, která si chce být před ukončením umělého oslabování koruny jistá, že nehrozí pokles inflace zpátky pod její dvouprocentní cíl.

I s ohledem na souběžný růst cen v zahraničí ekonomové očekávají, že se inflace bude v Česku držet nad cílem ČNB po celý letošní rok. "Z makroekonomického hlediska v české ekonomice letos dozrály podmínky pro opuštění kurzového závazku," myslí si analytička Raif­feisenbank Daniela Milučká.

V lednu rostly spotřebitelské ceny o 2,2 procenta a únorová data, která statistici zveřejní ve čtvrtek, podle analytiků ukážou další zrychlení. "Očekávám, že růst cen v únoru zrychlil o 2,5 procenta, a překonal tak prognózu centrální banky o 0,4 procentního bodu," odhaduje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Stejnou míru inflace za únor předpovídají také analytici Raiffei­senbank a Komerční banky. Česká spořitelna je se svým odhadem 2,3 až 2,4 procenta zdrženlivější. "Domníváme se, že hodnota inflace vytvoří ještě větší tlak na bankovní radu ČNB, aby zrušila kurzový závazek dříve než v polovině roku 2017," uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Ceny zvyšuje zelenina

Hlavním důvodem letošního zrychlujícího růstu cen je zdražování potravin, zejména zeleniny. Její ceny zvedla až o desítky procent neúroda na jihu Evropy způsobená mrazivým počasím.

Agrární analytik Petr Havel ale upozornil na to, že prudké výkyvy cen ovoce a zeleniny jsou během roku poměrně běžné. "Současné vysoké ceny nebudou setrvalé, protože bude dozrávat úroda v jiných částech světa," řekl.

K růstu inflace kromě cen potravin přispělo také zdražování pohonných hmot, u kterých sehrála důležitou roli nízká srovnávací základna z minulého roku.

Inflace a intervence ČNB

K cenovým výkyvům potravin a pohonných hmot by proto centrální banka při svém uvažování o ukončení intervencí mohla přihlížet s rezervou. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ostatně v rozhovoru pro agenturu Bloomberg minulý týden sám připomněl, že inflaci výrazně ovlivnily právě ceny potravin a další jednorázové vlivy. "Inflace dosahující nebo i mírně překračující náš dvouprocentní cíl není automaticky důvodem pro změnu měnové politiky," řekl.

Inflaci v Česku ale kromě potravin a paliv táhne vzhůru stále více také příznivý ekonomický vývoj. Nízká nezaměstnanost a růst mezd umožňují domácnostem více utrácet a firmám se daří silnou poptávku domácností promítnout do cen.

Podle ekonomů by se navíc měla inflace v nejbližších měsících dále zvyšovat. "Zhruba v polovině roku by se mohla dostat na 2,6 až 2,7 procenta," odhaduje ekonom České spořitelny Jiří Polanský. Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler si myslí, že v některých měsících letošního roku by růst cenové hladiny za určitých podmínek mohl dokonce překonat hranici tří procent, dostat se tak mimo toleranční pásmo ČNB.

Konec může přijít už v dubnu

ČNB zatím stále označuje za nejpravděpodobnější termín "exitu" polovinu roku. Udržovat slabou korunu se ale centrální banka napevno zavázala jen do konce prvního čtvrtletí. "Po prvním čtvrtletí k tomu může teoreticky kdykoliv dojít. Odhadujeme, že by to mohlo být pravděpodobně někde blízko pololetí," uvedl v úterý při debatě se zástupci firem guvernér Rusnok.

Analytici se na základě výhledu na další růst inflace ale shodují na tom, že ČNB ukončí intervence ještě před polovinou roku. Nejčastěji odhadují, že se tak stane během dubna nebo května.

Ať už se ČNB rozhodne intervence ukončit kdykoliv, bude muset do té doby pravděpodobně dál aktivně koruně bránit v posílení. S blížícím se "exitem" totiž roste zájem spekulantů o nákup české měny. Věří, že koruna po opuštění kurzového závazku posílí a oni budou moci na pohybu kurzu rychle vydělat.

Jen za leden musela centrální banka v rámci intervencí nakoupit eura celkem za 391 miliard korun. Loni jí přitom na celý rok stačilo 455 miliard.

Oficiální čísla za únor zveřejní ČNB až v dubnu, analytici ale odhadují, že objem intervencí dosáhl ve druhém měsíci roku 220 mi­liard korun. Celkem už tak centrální banka od zavedení kurzového závazku v listopadu 2013 nakoupila eura zhruba za 1,5 bilionu korun.