Příležitostí, kdy bychom se mohli jako rovný s rovným porovnávat se Švýcarskem, není mnoho. Obzvláště v ekonomice. Jedna se ale přece jen najde a cpe se před oči s čím dál větší intenzitou. Ano, jde o intervence proti vlastní měně, které v případě koruny právě nabraly rekordní obrátky. Švýcaři jsou vedle Česka jediný evropský stát, který k přímému a dlouhodobému oslabování měny přikročil, a to zhruba dva roky před tím, než léčbu slabou korunou tuzemské ekonomice naordinovala Česká národní banka. Přes všechny rozdíly mezi extrémně vyspělou alpskou zemí a Západ stále jen dohánějícím Českem je podobností až překvapivě mnoho.

Ostrá fáze švýcarských intervencí, tedy snaha (jak se ukázalo marná) držet hodnotu franku za každou cenu pod 1,2 eura, běžela od září 2011 do poloviny ledna 2015. Ty české nyní trvají přesně tři a jednu třetinu roku. A protože ČNB opakovaně slibuje, že minimálně do dubna udělá cokoliv, aby koruna neposílila (v praxi tedy vymění libovolné množství eur za 27krát větší počet korun), budou ty české minimálně o několik dní delší.

Už nyní jsou větší. Data z ČNB včera potvrdila, že lednové nákupy eur byly extrémní, banka na ně potřebovala 390 miliard korun. V součtu s odhadem za únor se tak letos její devizové rezervy nafoukly o víc než 22 miliard eur. Celkem už intervence "zařídily" nárůst rezerv o celou třetinu ročního HDP země. To je − bráno podle ekonomické výkonnosti − stejný skok, jaký vyděsil švýcarské bankéře a donutil je k šokujícímu ukončení intervencí ze dne na den. Přitom české intervence ještě nekončí a zájemců o koruny se najde dost a dost. Kdyby snad nějaký spekulant příležitost ještě přehlížel, popíchl ho včera web renomovaného listu Financial Times, který píše o supech kroužících nad obvykle spící korunou.

ČNB se přitom stále snaží dávat najevo bezstarostnost. Tomáš Holub, ředitel měnové sekce a šedá eminence stojící za spuštěním intervencí, se v poněkud přehlíženém videu (včera se počet zhlédnutí počítal v desítkách) rozpovídal o tom, že vysoké rezervy nejsou problém a že z nich ČNB bude inkasovat více, než kolik bankám zaplatí za stažení nově "vytištěných" peněz. A i kdyby ne, že to prý není problém. Zazněla i slova o tom, že je vlastně docela úspěch, když centrální banka vykonává všechny své činnosti z vlastních zdrojů a nepotřebuje podporu státu. Tohle kdyby slyšeli Švýcaři! Národu, který to s financemi docela umí, totiž z nějakého důvodu − na rozdíl od propagátorů nové "české cesty" − na desítkách či stovkách miliard záleží.