Do ostrého sporu s nejsilnější evropskou zemí, Německem, se dostalo Turecko. Právě Turci jsou přitom pro Evropany hlavními pomocníky při zadržování proudu běženců na starý kontinent. Roztržka vypukla o víkendu, kdy turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil Německo z používání nacistických praktik, němečtí politici zase kritizují Turecko za porušování demokracie.

Šéf koaliční Křesťansko-sociální unie Andreas Scheuer označil Erdogana za despotu. Rakouský kancléř Christian Kern zase prohlásil, že unie by měla tureckým politikům zakázat kampaň vedenou mezi vystěhovalci v Evropě.

"Německo, nemáš vůbec žádný vztah k demokracii, tvé kroky se nijak neliší od těch, které se dělaly za nacistické éry," prohlásil v neděli Erdogan. Podle něj si Turecko bude na Německo stěžovat na mezinárodním fóru a "poníží ho před světem". Erdogana popudilo rozhodnutí dvou německých měst, která zrušila vystoupení tureckých ministrů. Radnice to zdůvodnily obavou o bezpečnost.

Shromáždění měla být součástí kampaně vládní islamistické Strany rozvoje a spravedlnosti, kterou Erdogan fakticky řídí. Její členové objíždějí západoevropské země, kde u místních Turků agitují, aby v dubnovém referendu schválili změny turecké ústavy. V Německu žije zhruba 1,5 milionu lidí s tureckým občanstvím, kteří mohou hlasovat.

Nová ústava má změnit turecký politický systém z parlamentního na prezidentský, umožnit prezidentovi vládnout dočasně prostřednictvím dekretů a posílit jeho vliv na jmenování soudců.

Turci v Německu

Milionová menšina

V Německu žije 2,5 až 5 milionů lidí původem z Turecka. Znamená to zhruba pět procent obyvatel země. Asi 1,5 milionu z nich má turecké občanství, a může proto hlasovat v dubnovém referendu o změně turecké ústavy. Právě na ně se zaměřuje kampaň tureckých politiků v Německu, která vyvolala současnou roztržku.

Hostující pracovníci

Turci přicházeli do Německa hlavně v šedesátých letech minulého století jako gastarbeitři, tedy hostující pracovníci. Počítalo se s jejich návratem do Turecka, k tomu ale nedošlo. Od roku 1990 mohou jejich potomci získat německé občanství, od roku 2000 na něj mají právo i lidé narození v Turecku. Současně bylo povoleno dvojí občanství.

Politické napětí

Turecká menšina není jednotná, část podporuje tureckého prezidenta Erdogana, část je proti němu. Zároveň panuje napětí mezi etnickými Turky a Kurdy pocházejícími z Turecka, které vede k demonstracím a někdy i k násilnostem.

Referendum se připravuje během výjimečného stavu vyhlášeného po neúspěšném pokusu o puč minulý rok. Úřady už zavřely některá média, policie zatkla desítky tisíc lidí včetně některých politiků a přes 100 tisíc lidí přišlo o práci. Kritici změn se obávají, že kvůli nové ústavě v zemi zavládne autoritativní režim, zároveň se oslabí soudy a dodržování lidských práv.

V Německu vzbudilo pobouření i nedávné zatčení novináře tamního deníku Die Zeit Denize Yücela. Ten byl zadržen v Turecku, úřady ho obvinily ze spolupráce s hackery, kteří získali e-maily Erdoganova tchána, ministra energetiky Berata Albayraka, a s teroristy. Erdogan nakonec prohlásil, že novinář byl německý špion. Německo to popřelo a protestovalo proti Yücelovu zatčení.

Erdoganovy výroky o nacistických praktikách označila poslankyně za CDU Julia Klöcknerová, pokládaná za možnou stranickou nástupkyni kancléřky Angely Merkelové, za "urážející" a tureckého prezidenta vyzvala, aby se omluvil. Vláda upozornila, že zákaz vystoupení tureckých ministrů nepochází od ní, ale že jej vydaly regionální úřady. Ministr zahraničí Sigmar Gabriel zase řekl, že nepřestane kritizovat vývoj v Turecku. Berlín podle něj trvá na dodržování lidských práv a demokracie. Zároveň jeho ministerstvo vyzvalo Ankaru k zachování klidu. 

Gabriel se má ve středu sejít s tureckým ministrem zahraničí. Německo se snaží o zachování dohody Evropské unie s Tureckem, které se zavázalo bránit příchodu uprchlíků zejména ze Sýrie přes své území do Evropy. Týdeník Spiegel vyzval kancléřku Merkelovou, aby v jednáních s Tureckem přitvrdila. A rakouský kancléř Kern navrhl, aby unie přestala s Ankarou jednat o jejím vstupu do evropského společenství.