Blíží se volby, takže jsou tady tradiční administrativní Postřižiny. Stát má být pokrácen podobně jako vlasy Magdy Vášáryové v legendárním filmu. Tentokrát režíruje Andrej Babiš a jde na to zostra. Nejenže má klesnout počet zákonodárců na 101, ale mají se slučovat ministerstva. Babiš jde vstříc podvědomému přání většiny voličů. To se dá shrnout do věty: "Chceme mnohem menší stát, který se o všechno mnohem lépe postará." Nejde to sice úplně dohromady, ale proč by vlastně politika před volbami měla dávat smysl?

Pozor: samotná myšlenka snížení počtu ministerstev se nedá a priori odmítnout. Sdružení Efektivní stát připravilo už před devíti lety plán, podle kterého by Česku stačilo devět ministerstev. Sloučila by se ministerstva průmyslu, dopravy, místního rozvoje, čímž by vzniklo ministerstvo hospodářství, došlo by ke sloučení zdravotnictví a sociálních věcí a tak dále. V roce 2006 chtěl něco podobného provést Mirek Topolánek a neuspěl. Babišovy aktuální plány jsou skoro stejné. Jenže troufneme si říci, že je vlastně jedno, zda se to stane. Skutečný problém Česka není v počtu ministerstev, ale v obrovské rezistenci uvnitř státní správy. S omezením byrokracie si lámaly hlavy všechny vlády, čas od času s bizarními výstupy. Namátkou: V roce 1997 za vlády Václava Klause začala pracovat Komise pro odstraňování byrokratické zátěže (KOBZ). Dodnes fungují antibyrokratické komise na různých ministerstvech, třeba ta na Jurečkově ministerstvu zemědělství má za sebou hezkých 88 schůzí. Zdálo by se, že česká státní správa musí být ze samého omezování byrokracie zpocená až na zádech. Pak je ale otázkou, proč jsme na tom podle aktuální studie Světové banky Doing Business, pokud jde o byrokracii, tak mizerně. Mezi 32 ekonomikami OECD jsme v rychlosti zakládání firem setrvale pátí od konce, stejně jako ve "snadnosti" daní. Získat stavební povolení je u nás suverénně nejsložitější v celém vyspělém světě. Počet ministerstev za to evidentně nemůže, neboť mnohem lépe si stojí srovnatelně velké země, které mají ministerstev víc. Česká vláda má 17 členů, zatímco vláda Nového Zélandu, který je v žebříčku Světové banky na prvním místě, má členů 21 plus čtyři ministry mimo kabinet.