Norsko může poslat do Bílého domu poděkování. Norský suverénní fond, největší státní fond na světě, kam Norové ukládají část peněz z prodeje ropy i plynu, se loni nečekaně zhodnotil o 6,9 procenta, což znamená, že se zvětšil o 53 miliard dolarů. Hlavním důvodem nárůstu majetku bylo posílení finančních trhů po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

Fond, jehož hodnota je 900 miliard dolarů a který investuje v 78 zemích světa, rostl nepřetržitě v posledních pěti letech. Za rok 2015 se ale zhodnotil jen o 2,7 procenta, což vyvolalo v Norsku obavy. Konzervativní vláda si totiž loni poprvé z fondu vzala peníze na zalátání rozpočtu, aniž by zpět dodala stejnou částku. Základní kapitál fondu se tak o něco zmenšil.

V lednu letošního roku se ale kabinet rozhodl změnit dosavadní pravidla a snížit možnost takového výběru z dosavadních čtyř procent na tři procenta hodnoty fondu. Je to nejvíc, kolik si politici mohou z fondu vzít do rozpočtu, a kolik tedy musí fond minimálně vydělat. Manažerům fondu upravil pravidla tak, že fond může zvýšit své účasti v akciích z nynějších šedesáti na sedmdesát procent. Je to sice riskantnější, ale zároveň to může přinést vyšší výnosy.

6,9 procenta

byl loni nečekaně vysoký výnos norského státního fondu. Norové vydělali 53 miliard dolarů.

Loni měl fond svůj kapitál rozložený tak, že 62,5 procenta bylo v akciích, 34,3 procenta bylo vloženo do cenných papírů s pevným výnosem a 3,2 procenta do realit. Největší podíly má ve firmách, jako je Alphabet, Apple, Microsoft a Nestlé, celkově figuruje v 9000 firmách.

"Všechny druhy investic vytvořily zisk, ale především silný příliv peněz z akcií v druhé polovině roku byl pro výsledky rozhodující," řekl šéf fondu Yngve Slyngstad.

Norové výsledky fondu očekávali s napětím, protože jejich hospodářství v posledních letech stagnuje a kvůli nízkým cenám ropy nejsou příjmy z této klíčové součásti norské ekonomiky tak vysoké jako dřív. V Norsku se poté, co vláda poprvé přesunula část peněz do rozpočtu, rozběhla diskuse, zda to není příliš brzy a jestli fond založený v polovině 90. let minulého století může vydržet další desítky let.

Norská ekonomika si zvykla na příjmy z ropy i plynu a nic ji netlačí k velkým inovacím ani debatě, jaké další zdroje růstu by v budoucnu mohla mít. Důležitost státního fondu, který globálně vlastní jedno procento všech akcií světových burz, a nových ekonomických příležitostí bude stoupat, protože Norsko už vyčerpalo zhruba 46 procent svého energetického bohatství.

Norové svůj fond spravují transparentně, přes zvláštní oddělení centrální banky. Pravidla mají nastavená tak, že neinvestují do zbrojařských firem či tabákových koncernů. Od parlamentu má fond nařízeno pomáhat v boji proti změně klimatu, takže zhruba jedno procento firem v portfoliu je takzvaně zelených.