O Češích se říká, že jsou národ skeptiků. O jejich přístupu k práci to ale neplatí. Podle rozsáhlého průzkumu, který zkoumal přístup k práci téměř šedesáti národů světa, se Češi umístili překvapivě vysoko − jsou desátí nejspokojenější zaměstnanci na světě. Před nimi jsou obyvatelé států západní Evropy a Skandinávie jako Dánsko, Norsko nebo Belgie. Naopak méně spokojení než v Česku jsou v dalších rozvinutých zemích. Například Němci, k nimž Češi často vzhlíží jako ke vzoru podnikatelského prostředí, jsou o příčku níž. Za sebou čeští zaměstnanci nechali i Švýcary či Američany.

Výzkum Global Workforce Happiness Index švédské společnosti Universum skončil loni v září a odpovídalo v něm více než 200 tisíc mladých lidí. Takzvaný Index štěstí v práci se vypočítal na základě tří otázek: jak jsou zaměstnanci spokojení ve své současné práci, jak moc je pravděpodobné, že doporučí svého zaměstnavatele svým přátelům, a jak jsou loajální, tedy jak moc je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti budou práci měnit. "Z těchto tří parametrů jsou mladí Češi nejlepší v loajalitě. Tedy v kritériu, že se nechystají změnit zaměstnání v průběhu dvou až čtyř let," říká Tomáš Rašner, oblastní manažer Universa pro ČR.

Důvodů, proč jsou spokojení, je ale víc. Například 70 procent mladých pracujících Čechů si na svém zaměstnání váží hlavně dobrých referencí pro budoucí kariéru, což je skoro nejvíce z regionu východní Evropy. Více kladou důraz na reference už jen Maďaři. Dále jsou Češi šťastní, protože jim firmy nabízejí zajímavou základní mzdu (46 procent dotázaných) nebo zajímavé výhody (49 procent dotázaných), kreativní pracovní podmínky a přátelskou atmosféru.

Průzkum

Výzkum Global Workforce Happiness Index se uskutečňoval od září 2015 do září 2016. Dotazník vyplnilo celkem 200 tisíc mladých zaměstnanců do 35 let s VŠ vzděláním z 57 zemí světa.

Spokojenost v práci a loajalita vůči zaměstnavateli může být způsobena tradičním českým charakterem. "Máme raději jistotu a stabilitu. Češi tolik nevyhledávají výzvy. Podle rozsáhlých průzkumů Universa mají co do vyhledávání výzev jedno z nejnižších procent v žebříčcích po celém světě. A nejsou takoví kariéristé jako lidé v ostatních státech. Například Poláci jsou mnohem ochotnější udělat změnu v zaměstnání," vysvětluje Rašner.

Starat se o spokojenost lidí už není luxus, ale nutnost

To, že jsou Češi spokojení zaměstnanci, je pro firmy a zaměstnavatele přímo výborná zpráva. Spokojenost totiž podporuje jejich pracovní nasazení a věrnost.

Index štěstí zaměstnanců

Index štěstí se vypočítává na základě tří otázek z průzkumu:
◼ 1. spokojenosti zaměstnanců v jejich současném zaměstnání
◼ 2. pravděpodobnosti, že zaměstnanec doporučí svého současného zaměstnavatele svým přátelům
◼ 3. loajálnosti k zaměstnavateli = pravděpodobnost změny práce v blízké budoucnosti

Pořadí:
1. Dánsko
2. Norsko
3. Kostarika
4. Švédsko
5. Rakousko
6. Nizozemsko
7. Finsko
8. Belgie
9. Maďarsko
10. Česká republika
11. Německo
12. Švýcarsko

...
16. Francie
28. Polsko
32. Velká Británie
36. USA
47. Japonsko
49. Jižní Korea
55. Indie
57. Ghana

Zdroj: Universum

"Investice do spokojenosti zaměstnanců se firmě vyplatí. Jsou pak loajálnější, což se v číslech objeví na nižší fluktuaci, zpravidla bývají i méně nemocní a častěji přichází s novými podněty a nápady," shrnuje Andrea Linhartová Palánová, odbornice na řízení lidí z poradenské společnosti PwC.

Pokud je hlavním zdrojem spokojenosti třeba způsob, jak zaměstnance vede jeho lídr, efekt angažovanosti je podle psychologa Martina Seitla vyšší, než když je hlavním zdrojem třeba úroveň pracovního prostředí. "Spokojenost podporuje motivaci a angažovanost zaměstnanců, jejich ochotu být iniciativní, podávat výkon a rozvíjet potenciál ve prospěch firmy," upozorňuje psycholog Seitl.

S tím, jak klesá nezaměstnanost a na trhu práce roste hlad po zaměstnancích, snaha firem o spokojenost vlastních lidí není už pouze něco navíc, čím se firma může chlubit v náborových brožurách. Stává se podmínkou, která může rozhodovat o samotné existenci firmy.

"Situace na pracovním trhu je taková, že pokud zaměstnavatel nezvyšuje zaměstnaneckou spokojenost a neposkytuje smysluplnou náplň práce, nenajde kvalitní lidi a ti dobří ho rychle opustí. Půjdou tam, kde firmám už došlo, že do práce nechodíme jen vydělávat peníze," dodává psycholog práce Dalibor Špok.

Plat motivuje jen dočasně. Dobré je zjistit, co lidé chtějí

Současným trendem ve firmách, který ze své praxe pozoruje, je nezaměřovat se na spokojenost "někdy v budoucnu" nebo na jednorázové odměny, jako je týden dovolené navíc jednou za rok, nebo roční bonusy, ale na každodenní spokojenost. "Tu mohou firmy podpořit různě, nákladně i zadarmo: pěkné pracovní prostředí, dobré vybavení kanceláří, hodiny jógy přímo na pracovišti, dvakrát denně přijde přímo do kanceláře cvičitel a můžete se k němu na deset minut přidat k protažení. Dále třeba nabídka ovoce nebo svačin zdarma, místnost pro meditaci a zklidnění, sprcha a garáž na kola, rotopedy nebo běžecké pásy, kadeřník na pracovišti či hlídání dětí," dává příklady Špok.

Zvýšení platu jako takového prý k dlouhodobé podpoře spokojenosti pracovníků nevede. "Zvýšení platu je spíše krátkodobý spouštěč radosti − než si na zvýšení zvykneme. Výzkumy se obvykle shodují na tom, že pokud je plat nízký, jsme nespokojení. Jeho zvýšení však nezaručí růst spokojenosti donekonečna," upozorňuje Špok.

Zjistit, co zaměstnanci vlastně chtějí a jaké benefity a zlepšení by skutečně ocenili, přitom není složité.

Například ve Škodě Auto si dělají průzkumy nazvané Barometr nálady, kde vedení zkoumá, jak na tom zaměstnanci jsou a co by chtěli zlepšit.

"Digitální technologie a analytické nástroje dávají spoustu možností. V malé firmě je nejjednodušší a nejefektivnější si sednout s každým individuálně, ve velké firmě pomohou průzkumy a jejich analýza. Významné je však již pouhé ocenění výkonu zaměstnance," dodává Palánová z PwC.

Jedním z trendů, jak firmy zvyšují spokojenost svých lidí, je rovnováha mezi pracovním a osobním životem. Jak vyplývá z mnoha předchozích výzkumů společnosti Universum, právě takzvané work-life balance je jedním kritérií, které především mladí lidé vyžadují nejvíce.

"Zda vytvoříte technickou analýzu nebo počítačový program přes den v kanceláři, nebo třeba o půlnoci doma, nemá na jeho kvalitu vliv. Zde je možné technikovi či programátorovi vyjít vstříc," soudí Palánová.