Byl to jeden z vtipných tweetů Andreje Babiše: "Jak říkal Karel Gott, to jsem fakt nečekal," napsal, když byl na posledním sněmu ANO zvolen předsedou vlastního hnutí. Zítra si nemusí lámat hlavu a může v půl páté odpoledne dva roky starý vtípek retweetovat. V Centru pohybové medicíny na pražském Chodově se odehraje "volba" stejného typu a jedinou otázkou bude, zda Andrej Babiš opět získá 100 procent hlasů delegátů. Jistojistou se zdá i jeho vzdálenější politická budoucnost. Babiš vede v různých průzkumech před druhou ČSSD o 10, někdy i o 15 procent a panuje obecné přesvědčení, že od předsednického pultíku zítra straníkům zamává budoucí premiér vlády České republiky.

Jenže je to jediný příčetný scénář? A jaká rizika jsou s ním spojená? Na první otázku nutno odpovědět opatrně, i když trend se zdá jednoznačný: Babišův projekt od voleb v roce 2013 průběžně posiluje, ovládl radnice velkých měst včetně Prahy a Brna, zvítězil v krajských volbách, má pět hejtmanů. Od osmnáctiprocentního volebního výsledku vystoupal Babiš v preferencích za tři a půl roku na současných přibližně 30 procent. Například agentura Median odhaduje jeho volební potenciál až na 36 procent hlasů. Zdálo by se, že jediným Babišovým problémem bude, kým obsadit získaná ministerská křesla a další místa ve státní správě. Jenže zkušenost říká, že rozdělování pozic osm měsíců před volbami je ošidná disciplína. Například před volbami v roce 2006 stáhla ČSSD za podobnou dobu zdánlivě nesmazatelný náskok ODS. Vítězství Andreje Babiše je sice vysoce pravděpodobné, ale jistotu zdaleka nemá. V poslední době ho opouštějí pravicoví voliči. Ty se mu sice ještě v krajských volbách podařilo nahradit voliči levicovými, ale neradno podceňovat agresivní kampaň, kterou právě směrem k levicovým voličům rozjela ČSSD (daňová progrese, bankovní daň…). Otázkou též je, co s Babišovými voliči udělají houstnoucí skandály. Kromě korunových optimalizačních dluhopisů, které nabourávají image "toho, který někradne", nesmíme zapomínat na to, že dost možná těsně před říjnovými volbami zveřejní Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) závěr vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, který nemusí být pro Babiše příznivý.

Babiš je stále superfavorit (ve Fortuně má kurz na vítězství 1,12 : 1), ale proměnných ve volební rovnici, jejímž výsledkem bude nový premiér vlády České republiky, je přece jen více než málo. Když se budeme bavit o extrémech: na jednu stranu je možné, že Babiš sestaví jednobarevnou vládu. To v případě, že by ho volili všichni, kdo o tom byť jen teoreticky uvažují, a zároveň by propadly hlasy liberálních voličů (varianta, že TOP 09 získá těsně pod pět procent hlasů a chystaná koalice lidovců a Starostů těsně pod 10 procent). Na druhou stranu je myslitelná varianta, že Babiš skončí v opozici. Sněm ANO je jistě sněmem formace surfující na vítězné vlně. Ale cíl je ještě daleko a pod hladinou není nouze o útesy.

Legitimní otázkou je, co se stane, pokud Babiš dosurfuje vítězně do cíle. Bude ohrožen liberální politický režim, podobně jako to sledujeme v Maďarsku či Polsku? Nebo je to scénář, který je "moc i na průměrného paranoika", jak to formuloval poslanec ANO Jiří Zlatuška, o jehož liberálním přesvědčení netřeba pochybovat? Ani tady není odpověď jednoznačná, ale pohled na metody, které Andrej Babiš zatím používá, vybízí k opatrnosti. ANO má sice formální rysy demokratické strany, ale reálně demokratickou stranou není. Zatímco třeba v ČSSD či KDU si lze bez problémů představit výměnu předsedy, u ANO nikoliv. Bez Babiše, který je zakladatelem, financiérem a šéfem v jedné osobě, strana neexistuje. Strana je on. Usvědčuje ho už jen aranžmá sněmu: v sobotu se bude "volit" jen šéf a až v neděli se svede boj o pozice v nižším stranickém managementu. Přiléhavější by ale asi bylo použít terminologie feudální − v neděli sultán dovolí dvořanům, aby se v rámci palácových intrik poprali o to, kdo mu bude moci sedět nablízku.

Má to i zcela konkrétní, nikoliv neznepokojivé konsekvence. Ministr obrany Martin Stropnický, který by chtěl být prezidentem, říká: "Fyzická přítomnost předsedy s kandidátem na prezidenta za ANO je klíčová." Přeloženo − budu kandidovat, ale jen když mě bude Babiš chtít. Ano, to je možná budoucnost Česka příští rok v tuto dobu: Babiš je strana, Babiš je vláda, Babiš je (v zastoupení) prezident.

Upřímně řečeno: tak vtipné jako tweety o Karlu Gottovi by to nakonec asi nebylo.