Zeď podél hranice s Mexikem se víceméně odkládá, zákaz vstupu na území USA pro občany sedmi muslimských zemí taky.

Donald Trump vydal novou direktivu, která už se soustředí pouze na ilegální imigranty na území USA. De facto tím uznává, že svou bitvu se soudy prohrál. Kdyby si byl jist v kramflecích, jistě by svůj původní dekret hnal až k Nejvyššímu soudu. Toť jen na úvod k prezidentovi, jenž se rád chvástá, jak je nejlepší, vše se mu daří, vždy vítězí a podobně.

Včera tedy vydalo jeho ministerstvo pro vnitřní bezpečnost direktivu, jíž může být uveden do chodu exodus historických proporcí, neboť se týká až kolem osmi z celkem deseti milionů osob, žijících bez řádných papírů ve Spojených státech.

Zhruba z poloviny se přitom jedná o Mexičany. Ostatními jsou většinou obyvatelé Hondurasu, Guatemaly a dalších států ve Střední či Jižní Americe − zkrátka těch, kde vládne korupce a všechna spravedlnost tam zpravidla spočívá v rukou drogových kartelů a podobných mafií. Ve snaze o lepší život berou lidé nohy na ramena a snaží se dostat přes pouštní hranici z Mexika do Spojených států. Co je pro uprchlíky z Blízkého východu Středozemní moře, to je pro ně vyprahlá pustina známá z westernů, kterou musí překonat. Umírají žízní, vyčerpáním anebo je pochytá americká pohraniční stráž a promptně odveze zpět do Mexika. A oni to pak zkouší znovu.

Na tužbách imigrantů z celého světa postavená velmoc, k jejíž politické kultuře patří víra v americký sen − čili v to, že každý může uspět nehledě na svou víru, barvu pleti nebo původ, jen pokud se bude snažit −, tedy přehazuje výhybku. Nová směrnice významně posiluje vyháněcí páky v rukou policie. Kdo nebude moci prokázat, že žije v USA déle než dva roky, bude vyhoštěn nehledě na to, jestli byl jeho případ už projednán soudně. Až dosud byli takovou "mimojustiční" vyhazovací pravomocí vybaveni pouze úředníci ve stomílovém pásmu podél hranice. Lidskoprávní aktivisté už bijí na poplach. Argumentují, že Trump rozbije rodiny. Zvlášť jim pak vadí jeden další posun. Pokud rodiče zaplatí převaděčům, aby propašovali přes hranici jejich dítě, které ve vlasti zůstalo, spáchají trestný čin a stanou se tím pádem také kandidáty na deportaci.

Vyhoštěn bude podle nových regulí nejen ten, co byl usvědčen či obžalován z nějakého trestného činu, nýbrž i ten, co je veden pouze jako podezřelý. Za předchozích amerických vlád platilo, že deportacemi byli trestáni pachatelé kriminálních činů, lidé podezřelí z vazeb na teroristy a pak samozřejmě zmínění běženci, kteří hranici překročili během posledních dvou let.

Podle amerických údajů by mohlo být v důsledku nového větru z Bílého domu velmi rychle vyhoštěno na 940 tisíc lidí. Jsou to ti, v jejichž případě už padlo soudní rozhodnutí, že musí Spojené státy opustit, ale získali dočasný odklad, protože by jejich odchod příliš tvrdě dopadl na životní úroveň jejich rodin v USA.

Zkrátka, držte si klobouky, Trumpova jízda začíná. Co se nepovedlo na první pokus, bude nyní prosazeno napodruhé, a to tvrdě, aby mohl nový prezident dokázat, že se mu podařilo splnit alespoň něco z jeho slibů.

Nutno ale poodstoupit a vysvětlit, že otázka, jak naložit s miliony ilegálních imigrantů, odjakživa štěpí politickou scénu v USA včetně obou hlavních stran. Část republikánů vidí v imigrantech přínos už proto, že odvádějí těžkou a mizerně placenou práci, o kterou jinak nikdo nemá zájem, a navíc vydělané peníze zpravidla posílají zpět svým rodinám. Třeba Jeb Bush, neúspěšný republikánský kandidát v nedávných prezidentských primárkách a bývalý floridský guvernér, památně označil snahu imigrantů dostat se do USA za "čin konaný z lásky", tedy z lásky právě vůči svým bližním, jimž finančně pomáhají. Bush a někteří jiní republikáni, jakož i demokraté, navrhují otevřít "ilegálům" cestu k získání amerického občanství, samozřejmě po splnění řady podmínek. Ale mnozí politici z obou stran budou nyní vystaveni pokušení zatáhnout z populistických důvodů za stejný provaz s Trumpem.

V Kongresu to zkrátka bude ještě zajímavé, jakož i u nás v Evropě, kde se jistě brzy vyrojí populisté, navrhující zachovat se podobně tvrdě vůči komukoliv, kdo svou přítomností narušuje naši etnickou či bůhvíjakou ještě údajnou homogenitu. Nehledě na to, jestli by dotyčný mohl být už třeba pro naši ekonomiku přínosem.