Od skutečného učitele-filozofa se toho většinou moc nenaučíte, tedy co do počtu mouder a přenositelných zkušeností. Vždy se v posledku ukáže, že to hlavní je setkání s určitým stylem či způsobem vidění a kladení otázek. Setkání se světem, s procesem myšlení, který je důležitější než faktické výstupy, s nimiž lze nakládat jako se zbožím směnitelným na trhu myšlenek.

U čerstvého šestašedesátníka Miroslava Petříčka se k tomu ještě přičítá nikoli proklamovaná, nýbrž žitá nutnost "stát uprostřed věcí", neutíkat se před světem do bezpečného kabinetu myšlení, nýbrž myslet veřejně, tam, kde se polis snaží hledat sama sebe.