Přesvědčení o tom, že Češi neumí smlouvat, je rozšířené už po generace. Ve srovnání s orientálními prodavači jsme jistě amatéři, možná si ani neumíme říct o množstevní slevu, když tomu logika velkého nákupu odpovídá a třeba Američan by to udělal. Ale i tak už jsme se skoro za tři desetiletí kapitalismu mnohému naučili, případně byli nuceni se naučit.

Obvykle se do vážného, nikoliv jen dovolenkově-rekreačního vyjednávání o ceně běžného zboží a služeb lidé pouští až ve chvíli, kdy mají nepříjemný pocit, že jsou za kavku určenou k drsnému oškubání. Je tak vlastně docela logické, že nejvíc se rozšířilo smlouvání v oborech, kde vládne slabá konkurence. Zatímco prodejce sezonního zboží ví, že buď půjde s cenou sám od sebe dolů, nebo své zásoby může vyhodit a vy si nakoupíte jinde, v oboru ovládaném pár hráči, kteří své kroky možná dokonce koordinují, je situace velmi, velmi odlišná.