LÁZNĚ JÁCHYMOV
Se sportovním duchem

Nejdříve se v Jáchymově těžila stříbrná ruda a město se ještě jmenovalo Sankt Joachimsthal, od čehož byl v tehdejší Evropě odvozen název stříbrné mince − tolar, později vzniklo i pojmenování pro dolar. Pak tady horníci dobývali uranovou rudu − smolinec, ze které Marie Curie izolovala první gram radia. Roku 1864 vytryskl na dole Svornost silný pramen vody, která šachtu postupně zatopila. Nikdo tehdy nemohl tušit, že se tím započala sláva Jáchymova jako lázeňského města.

Na začátku 20. století bylo zjištěno, že některé podzemní prameny důlní vody mají vysoký obsah radonu a působí blahodárně na léčbu různých nemocí a poranění. Byly otevřeny malé privátní lázničky, které čítaly dvě vany. Rok 1906 se tak stal rokem založení prvních radonových lázní světa.

To všechno se můžete dozvědět v jáchymovském muzeu, které sídlí v někdejší Královské mincovně. Pro toho, kdo může jako klient současných lázní srovnávat, je obzvláště půvabná zinscenovaná ordinace z doby rozkvětu balneoterapie ve 30. letech minulého století. V té době se lázně už těšily světové proslulosti, pyšnily se jedním z nejluxusnějších lázeňských hotelů světa, Radium Palace, a hýčkaly na devět tisíc hostů ročně. Patřil mezi ně třeba Edvard Beneš či T. G. Masaryk, který Jáchymov navštívil celkem sedmkrát a v březnu roku 1930 v Radium Palace oslavil své 80. narozeniny. V té době se zde také léčil.

Po válce to, co městu přineslo bohatství, způsobilo jeho chátrání. Celá 50. léta odsud odjížděly do Sovětského svazu vlaky s uranem, který v děsivých podmínkách dolovali političtí vězni. Po místech bývalého nejzápadnějšího gulagu vede naučná stezka a černou poválečnou historii mapuje i část muzejní expozice.

Když vám zbude volný víkend

Dejte si klasiku v Karlových Varech

◼ Zdejší termální prameny patří mezi nejúčinnější minerální vody na světě, přičemž lázeňské domy nabízejí spoustu wellness balíčků, v rámci nichž je okusíte vnitřně i zevně. Zároveň si budete moci užít ojedinělou atmosféru lázní, jejichž kulturní nabídka je stejně široká jako ta léčebná.

◼ Sotva 20 minut jízdy od centra města leží však i Nejdek, město známé množstvím upravovaných běžeckých stop. Sjezdaři asi popojedou o kousek dál, na krušnohorský Pernink či Boží Dar.

◼ Anebo do sousedních Mariánských Lázní, jež mají též skiareál, prakticky na dohled kolonády.

Architektura Františkových lázní

◼ Pro znalce urbanistiky je to prostě lahůdka. Františkovy Lázně, které vznikly až v roce 1793 z nařízení císaře Fran­tiška I., mají unikátní šachovnicový půdorys a jednotnou architekturu, tvořenou empírovými a klasicistními stavbami, to vše jakoby utopeno v přírodním parku a sjednoceno okrovou a bílou barvou fasád. Existence minerálních pramenů je spojena s bohatou geologickou minulostí zdejší krajiny, stejně jako sopka Komáří hůrka.

◼ Naposledy byla činná na konci třetihor, doznívající vulkanickou aktivitu tady dnes připomíná jen oxid uhličitý v podobě mofet neboli probublávajících plynů na zlomových liniích. Z Františkových Lázní si na sopku můžete udělat příjemný jednodenní výlet, stejně jako to s oblibou činil Goethe.

◼ Turistická značka vás dovede až k chebskému hradu, který je otevřen i v zimě.

Teplice – od termálních pramenů na lyže

◼ Právě léčivé prameny učinily z Teplic významné město a daly jim i jméno – královna Judita tu totiž založila klášter a špitál "ad aquas calidas" neboli "u teplých vod".

◼ Využívání termálních pramenů je ale mnohem staršího data. V šachtě teplického pramene Pravřídlo, který má mimochodem teplotu 41 °C, byly nalezeny římské a keltské šperky i mince, jež se podle dávných zvyklostí vhazovaly do vody jako projev díků za její léčivou sílu.

◼ Tu v podobě koupelí a jiných typů vodoléčby využívají v Teplicích dodnes. Je velkou výhodou, že Teplice leží přímo pod svahy Krušných hor, skýtajících neomezené možnosti pro zimní aktivity. Po pěti minutách jízdy vlakem se dostanete do Bohosudova, k dolní stanici sedačkové lanovky na Komáří vížku. Na vrcholu stojí rázovitý horský hotel stejného jména a 300 metrů od něj už se můžete spustit sjezdovkami dolů. Máte­-li na nohou běžky, skialpové lyže nebo sněžnice, můžete se odsud vydat po hřebeni Krušných hor libovolným směrem.

Současnost je ovšem už mnohem veselejší. Architektonicky zajímavý hotel Radium Palace je ve výborné kondici a lázně se předhánějí v nabídce léčebných i wellness pobytů. Například lázeňský balíček Dovolená v Krušných horách získal ve své kategorii Velkou cenu cestovního ruchu 2016/2017. Těží totiž ze skvělého sportovního zázemí v podobě Krušných hor za zády.

Ať už v rámci balíčku, či bez něj, můžete se vydat do skiareálu Fichtelberg − Klínovec, který nabízí 33 kilometrů sjezdovek a spoustu běžkařských "koleček". Na nejvyšší horu zdejších hor vede z Jáchymova jedna z nejmodernějších lanovek v Česku a její vrchol spojuje s německým Fichtelbergem skibus.

LÁZNĚ LUHAČOVICE
Bílé stopy v Bílých Karpatech

Najdete je na úpatí Bílých Karpat a jejich svéráz tvoří fakt, že leží na hranicích Valašska, Slovácka a Hané. Zasvěcení vědí, že to znamená, že se tu pije víno i kořalka. A v Luhačovicích samozřejmě také voda, která tady vyvěrá v podobě čtrnácti minerálních pramenů o teplotě 10−14 °C. K těm nejznámějším patří Vincentka, Aloiska či Ottovka.

Luhačovická minerálka, jedna z nejúčinnějších v Evropě, má nejen vysoký obsah minerálních látek, ale také vynikající proplynění volným oxidem uhličitým. Používá se proto k pití, inhalaci i ke koupelím. Přírodní uhličitou vodu si užijete i při wellness pobytech, které lázně nabízejí.

Architektonickou lahůdkou jsou lázně samotné. V první třetině 20. století tu totiž vyrostl ojedinělý soubor staveb architekta Dušana Jurkoviče, celkem jich tu postavil dvanáct. Některé pak byly přestavěny či zbourány, ty zbylé jsou národními památkami − Jurkovičův dům, Chaloupka, Hudební pavilon, Vodoléčebný ústav…

Nepříliš známé jsou možnosti pěší, cyklo- a lyžařské turistiky v okolí Luhačovic, i když poměrně nedotčená příroda Bílých Karpat k tomu přímo vybízí. Bílý je také sníh, kterého tu bývá dost, stejně jako název systému upravovaných lyžařských stop: Bílé stopy luhačovického Zálesí.

LÁZNĚ LIBVERDA
Na krev i na duši

"Zázračnou" vodu z okolí Libverdy si prý nechal posílat už Albrecht z Valdštejna. Zda mu pomohla proti všem neduhům, jimiž trpěl, není jisté, protože jeho trápení bylo násilně ukončeno jedné noci v Chebu. Každopádně už v době Valdštejnovy "terra felix − šťastné země" na Frýdlantsku bylo známo, že prameny z úpatí Jizerských hor zvláštně chutnají po železe a dělají lidem dobře. A to jak zevnitř, tak zvenku.

Později minerálku zevrubně analyzoval slavný bílinský lékař Reuss a konstatoval, že má stejné složení jako voda tehdy prvořadých světových lázní v belgickém Spa. Dnes víme, že její účinek je založen na působení oxidu uhličitého, který pozitivně ovlivňuje zejména periferní krevní oběh. Minerální voda je využívána jednak k přípravě koupelí, jednak k pitné kúře.

Do malých lázní, které mají od loňska dokonce přímé autobusové spojení s metropolí, přivádí mnohé klienty právě jejich miniaturnost a poloha. Několik lázeňských budov střeží půvabnou kolonádu, kterou přejdete během pěti minut. Ostatně k prohlídce celé obce nebudete potřebovat o moc víc. Zato pokud spojíte pobyt v lázních s poznáváním jejich okolí, můžete se sem nastěhovat klidně na měsíc.

Ke klidnějším variantám patří třeba návštěva nedalekých Hejnic s poutní bazilikou či Frýdlantu s jedním z nejkrásnějších zámků u nás. Projít se můžete také k prameni Kyselky nad Novým Městem pod Smrkem − z lesa chutná přece jenom nejlépe.

Libverda ale zaujme i sportovce. V létě nepřehlédnete, že místní lázně jsou jedním z nástupních míst Singltreku pod Smrkem. Unikátní síť lesních cyklostezek má dnes už přes 80 kilometrů, protínajících českou i polskou část Jizerských hor.

Lázně Jáchymov těží ze skvělého sportovního zázemí v podobě Krušných hor za zády.

Ještě delší je Jizerská magistrála, kterou vy­užijete v zimě. Upravované běžecké tratě mají už 180 kilometrů a napojit se na ně z Libverdy není žádný problém. Také na nejvyšší horu Jizerek odtud vystoupáte v zimě i v létě. Na vrcholu 1124 metrů vysokého Smrku budete odměněni krásným výhledem do kraje, zvláště pokud vyjdete i na tamní rozhlednu.

Rozsáhlá wellness nabídka Lázní Libverda pak přijde vhod. Mezi zdejší specialitky patří třeba zábal v banánových listech.

JANSKÉ LÁZNĚ
Na lyžích do wellness

Na Černou horu vedla od roku 1928 první visutá lanovka pro přepravu osob v Československu. Nyní spojuje Janské Lázně s vrcholem hory v pořadí již čtvrtá lanovka, jediná osmimístná v Česku. Díky ní se snadno dostanete do největšího skiareálu u nás, který vznikl propojením pěti středisek: Černé hory, Pece pod Sněžkou, Černého Dolu, Velké Úpy a Svobody nad Úpou.

SkiResort nabízí na jeden skipas v Česku nevídaných 41 kilometrů sjezdovek všech obtížností, propojených lanovkami, vleky a pomocí roleb. Pokud holdujete běžkám, můžete rovněž využít lanovky, případně na vrchol Černé hory se vydat po svých. Každopádně se tak ocitnete na hřebenech Krkonoš s mnoha možnostmi krátkých či dlouhých výletů.

S takovou nabídkou, doplněnou ještě sáňkařskou dráhou, není problém vyplnit čas mezi wellness procedurami, kterých Janské Lázně nabízejí dostatek. Některé balíčky se přitom na lyžaře přímo zaměřují, a dokonce zahrnují slevy na skipas. Ostatně lázně se na léčbu pohybového aparátu specializují. Pomáhá v ní teplý Janův pramen, který má podobné složení jako vřídlo ve Warm Springs ve státě Georgia v USA, kde se léčí následky obrny.