Cílem je edukace trhu. A chceme pomoci lidem, kteří mají nápady a chuť inovovat, ale nevědí, jak do toho. Tak charakterizuje čtvrteční konferenci IoT Platform Meetup Jan John, CEO a spolumajitel firmy SimpleCell.

Ta je jedním z důležitých hráčů, kteří nabízejí pro tzv. Internet věcí konektivitu. Hospodářské noviny jsou partnerem workshopu.

HN: Kdo je dnes ve světě nejdál v IoT (Internet of Things), neboli internetu věcí? Američané?

Jsou to Francouzi. Je to svým způsobem kolébka Internetu věcí a ten náskok si nadále udržují. Amerika vede v tzv. nositelných technologiích, jako jsou nejrůznější fit náramky a další. Ale jakmile se budeme bavit o konektivitě a posílání dat z velkého počtu zařízení, budeme se dívat do Francie.

HN: Dokazují to už fungující velké projekty?

Například Francie je první zemí, kde mají "chytré" prakticky všechny hydranty. Jsou v nich čidla měřící tlak, takže se do sítě posílají data o tom, které hydranty jsou funkční a které například zamrzlé.

HN: Jak je na tom v tomhle srovnání Česko?

Kupodivu vůbec ne špatně. Máme tady spoustu vývojářů, kteří dělají spoustu zajímavých věcí. Naše síla je v tom, že máme stále silný průmysl. Je spousta firem, které sice nejsou mediálně známé, ale vyvážejí nejrůznější přístroje nebo součástky. Například vodoměry, kalorimetry nebo komponenty pro meteostanice. Cokoli. Jsou to firmy, které historicky navazují na zprivatizované továrny nebo podniky, které se odštěpily od Tesly. A pro ně není problém přidat k těm věcem čidla, zajistit konektivitu a nabízejí je jako "chytré".

HN: To je celé?

Samozřejmě to není tak jednoduché. Oni byli dosud zvyklí prodávat zařízení v krabicích. Nejsou připraveni nabízet spolu s tím nějakou službu. Ale to je šance zase pro systémové integrátory, kteří jejich zákazníkům nabídnou řešení. Typicky pro ně začnou sbírat data a nějak je zpracovávat.

HN: Například?

Například Microsoft, který má dnes na Azure otevřenou platformu pro správu IoT zařízení a zpracování dat. Ale to mají i další systémoví integrátoři. Je to další věc, kterou nabízejí klientům: "Tady máte cloud a k tomu vám můžeme přidat ještě řešení pro internet věcí." Daleko je i GE, ale ti mají platformu primárně pro sebe a pro své zákazníky.

HN: Jaký je typický zákazník?

Může to být kdokoli, napadá mě třeba Bosch. Má široký sortiment od kotlů přes součástky do aut až po ruční nářadí. A pro většinu jeho výrobků představuje přidanou hodnotu, když do nich namontuje ještě čip a udělá je "chytrými". Ve výrobě jsou to řádově jednotky eur navíc.

HN: Vy nabízíte konektivitu, kde se však potýkáte s konkurencí. České Radiokomunikace nabízejí konektivitu od LoRa Alliance, vy SigFox. V čem se lišíte?

Nevnímáme LoRa jako konkurenci. Je to dané hlavně technologicky.

Oni nabízejí řešení například pro průmyslové areály, kde je připojeno menší množství věcí komunikujících vyšší rychlostí. Výhodou SigFoxu je to, že staví síť globálně a je škálovatelná klidně na miliardy zařízení. Pracuje s velkým výkonem v úzké části frekvenčního pásma. To má spousty výhod i jednu velkou nevýhodu, totiž malou přenosovou rychlost. Je třikrát pomalejší, než byly nejstarší faxy. A přenese pro jedno zařízení 140 zpráv denně o velikosti odpovídající původně esemesce. Pro spoustu aplikací je to zcela vyhovující, pro jiné nevhodné. Proto pro nás jiné druhy konektivity nejsou zas tak velkou konkurencí, protože bude každá pro trochu jiné využití.

HN: Vy už máte nějaký projekt spuštěný?

Parkování v Liberci. Zákazníkem je město, systémovým integrátorem ČD Telematika. Jednoduše řečeno nabízíme řidičům informaci, kolik a která parkovací místa jsou volná. Dál máme podepsané další tři projekty, jejichž realizaci budeme postupně oznamovat. A ve fázi domlouvání je celá řada věcí.

HN: Kolik "chytrých" věcí je dnes k SigFoxu v Česku připojeno?

Řádově tisíce.

HN: A kdy jich bude milion?

Tipujeme koncem roku 2018.