Moje firma se původně měla jmenovat Hovno Tour, zahajuje Jan Vimmer popis svých peripetií při vstupu do byznysu. Pod tímto názvem už totiž provozoval facebookovou skupinu, ve které dával dohromady lidi pro společné zahraniční cesty. Sen o podniku s velmi provokativním názvem se mu ovšem rozplynul po návštěvě notářky. "Varovala nás, že s tím pravděpodobně narazíme při zápisu u rejstříkového soudu, a firma tak nemusí být vůbec zapsána," vzpomíná. Další návrh už byl tedy umírněnější: Lejno Tour. "Ovšem i zde hrozilo zamítnutí, tak jsme nakonec zvolili transkripci Layno Tour," popisuje Vimmer, vítěz studentské kategorie soutěže T-Mobile rozjezdy v Moravskoslezském kraji. Podařilo se mu tak zachovat originální název, na který byla stávající klientela zvyklá, a zároveň se vyhnout průtahům a ztrátě správního poplatku.

Při zakládání firmy a volbě názvu musí podnikatel přemýšlet hlavně nad tím, jak udělat dojem na své budoucí zákazníky. A je to právě název společnosti, co firmu činí jedinečnou. Ne vždy se ale originální název shledá s pochopením rejstříkového soudu, tedy příslušného krajského soudu. Ten může zapsání do rejstříku zamítnout, tím propadne i správní poplatek a podnikatel ztratí čas strávený nad novou registrací nebo nad odvoláním.

Název nové společnosti nesmí být zaměnitelný s jinou firmou a nesmí působit klamavě. Co přesně se za tím skrývá, ale zákon už nedefinuje.

Neklamat a neplést

Občanský zákoník stanovuje pro název firmy určitá pravidla. Nesmí být zaměnitelný s názvem jiné, již existující firmy a nesmí působit klamavě. Zaměnitelnost a klamavost však nejsou zákonem dále definovány, a proto lze čerpat především pouze z rozhodovací praxe soudů. Jsou zamítány názvy firem, které se od již zapsaného názvu liší například pouze internetovou doménou (Beta CZ, s. r. o., je zaměnitelné s Beta, s. r. o.), ale k zaměnitelnosti vedou i grafické značky v názvu, jako jsou pomlčky (Be-ta je změnitelné s Beta). Zaměnitelné jsou ale i ty názvy, které obsahují stejný kořen.

Klamavý je název, který vyjadřuje aktivitu, které se svou činností podnik nevěnuje. Pokud by existovala tedy společnost Beta řeznictví, která řeznickou činnost neprovozuje, soud by firmu do obchodního rejstříku nezapsal. Dalším klamavým názvem je ten, který obsahuje jméno osoby, která není účastníkem firmy, ale také název společnosti, která působí dojmem veřejnoprávní instituce.

jarvis_588889e2498ed93c2f0ca900.jpeg

Pokud soud během ověřovacího procesu dojde k závěru, že název nelze schválit, měla by být uživateli poskytnuta možnost jej za poplatek upravit, a to přidáním dodatkového slova. Je ovšem nutné uhradit dodatek notářského zápisu a změnit název v živnostenském rejstříku, což podnikatele vyjde s daní přibližně na 3000 korun. Pro autodopravce může být dodatkovým slovem třeba "Trans". V praxi však soudy spíše žádost rovnou zamítají.

Jiný soud, jiná pravidla

Zkoumání zaměnitelnosti a klamavosti může být ošemetné, hlavně v případě názvů, které jsou "na hraně". "Soud se navíc mnohdy jednorázově odchýlí od standardní praxe, kterou předtím používal. Škoda že neexistuje podobná věc jako například na Slovensku, kde můžete název předem se soudem konzultovat, a pokud je v pořádku, dostanete závaznou rezervaci," zdůrazňuje Petr Čížek, zakladatel projektu ZaložFirmu.cz.

Pokud soud název firmy neschválí, znamená to pro žadatele i několikaměsíční ztrátu zisku z podnikání. Nezáleží na tom, zdali už společníci firmu založili, oficiálně vzniká až se zápisem do obchodního rejstříku.

Pokud tedy dojde k zamítnutí názvu a žadatel si stojí za jeho neotřelostí, má možnost se odvolat. V takovém případě je však výsledek nejistý a řízení může trvat několik měsíců. Druhou a častější možností je pak změna názvu, což ovšem znamená i změnu zakladatelské listiny a opětovné uhrazení správních poplatků. Žadatele tak stojí čas, a navíc si znovu nemůže být jistý tím, že bude název schválen.

Aby se budoucí podnikatelé vyhnuli dvojité změně dokumentů, volí v současné době jako jistější variantu zápis do obchodního rejstříku notářem. Ten zkoumá povinnosti pro zápis do obchodního rejstříku již při úvodním sepsání zakladatelské listiny. U "eseróčka" vyjde zápis na 2700 korun místo 6000 korun za správní poplatek u rejstříkového soudu, u "akciovky" stojí registrace 8000 korun namísto 12 tisíc korun.

Jak nepřijít o jméno

Pokud je firma zapsána, nemá ovšem ještě vyhráno. Časem se může stát, že se na podnikatele obrátí jiná společnost, která si bude název nárokovat. Proto je lepší si název hned od počátku pojistit ochrannou známkou.

Registrace značky, produktu či například reklamního sloganu je většinou vyřízena do šesti měsíců. Může se ale protáhnout na více než rok.

V České republice je zaregistrováno přes 400 tisíc firem a kolem milionu aktivních živnostníků. I kvůli rivalitě mezi podnikateli sporů o název přibývá. "Máme tu téměř sto let se táhnoucí spor o značku Budweiser. O svoji značku rovněž bojovala Kofola. Řadu let o ní bojuje výrobce hodinek Prim. Není to tak dávno, kdy jsme tu měli spor o značku Apetito," vyjmenovává Jindřiška Šulcová, patentová zástupkyně pro ochranné známky.

Pomocí ochranné známky lze chránit nejen název, ale například i logo či jednotlivé výrobky. V situaci, kdy chce podnikatel registrovat název firmy, použije se ten název, kterým se jeho firma prezentuje. To znamená, že pokud nepoužívá při své prezentaci například zkratku s. r. o. či a. s., registruje pouze značku jako takovou. "Například Mlékárna Kunín, a nikoliv Mlékárna Kunín, a. s.," vysvětluje Šulcová.

Registrace ochranné známky také podléhá správnímu poplatku u Úřadu průmyslového práva či Úřadu EU pro duševní vlastnictví. Proces registrace značky, produktu či například reklamního sloganu je většinou vyřízen do šesti měsíců. Ojediněle se ale ověřování a registrace může prodloužit na více než rok.

Článek vyšel v týdeníku Ekonom ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

Související