Už dlouho diváci neměli takové pochopení pro ránu pěstí jako ve snímku Místo u moře, který zítra vstoupí do českých kin. Nejedná se však o další ze záplavy akčních či komiksových filmů, nýbrž o smutné mezilidské drama. A také nikdo z diváků nebude fandit ústřednímu hrdinovi, životem zlomenému instalatérovi Lee Chandlerovi, který tluče lidi v barech. Pro jeho počínaní v průběhu brilantně vystavěného filmu však má člověk čím dál větší pochopení.

Když se Lee dozví, že jeho bratr Joe leží v nemocnici, vyráží za ním do nedalekého rodného města. Naživu už však bratra nezastihne. Snímek režiséra a scenáristy Kennetha Lonegarna pak v několika retrospektivách pozvolna odkrývá Joeovu anamnézu i širší rodinnou minulost − a s každým takovým citovým dloubancem Leeův bezútěšný pohled na svět dává větší a větší smysl.

Lee po smrti bratra jede na zimní stadion, aby tragédii oznámil svému šestnáctiletému synovci. Tomu bude muset brzy začít dělat opatrovníka, byť se povinnosti snaží vyhnout, jak jen to jde. A jak ukazují perfektně načasované vypravěčské výpravy do minulosti, důvodem rozhodně není nedostatek vřelých vztahů mezi strýcem a synovcem.

Film Místo u moře, jeden z nejvýraznějších titulů loňského festivalu Sundance, aktuálně se šesti oscarovými nominacemi za herecké výkony, scénář, režii i nejlepší film patří k těm méně nápadným kandidátům na zlaté sošky. Nemá v sobě rasové téma jako nominované drama Moonlight ani opulentní muzikálový rozmach jako oscarový favorit La La Land.

Jde o nenápadný, vrcholně soustředěný film s jedním z nejlépe vystavěných scénářů, skoro by se chtělo podotknout, že až příliš dobře napsaným. Jednou z mála chyb Místa u moře je, že občas ve snaze vyvarovat se klišé, z nichž u dramat o životních ztrátách a zlomených lidech není snadné uniknout, vytrhává diváka ze zaujetí.

Až na těch několik momentů, kdy vedle čistě emočního vypětí publika přichází "na mysl" i rozum-hodnotitel a nepatřičně dumá, však jde o sebejistý film, který elegantně pojí truchlení s nadhledem.

Místo u moře umí v pravou chvíli vytáhnout přesný vtip, jako když synovec Patrik podotkne, že místo márnice mohli otce strčit do strýcova promrzlého auta, kde by do jara krásně vydržel − na rozdíl od nich dvou. Přitom však film pozvolna směřuje k vylíčení obrovské tragédie.

Právě ta je vyobrazena možná až moc "matematicky". Například scénu se šlehajícími plameny tu režisér nabourává drobnými nedokonalostmi, jež přináší život i v takto vypjatých chvílích − díky tomu nepůsobí pateticky. Divák však na chvilku vypadne ze své role a přistihne se při úvaze, jak promyšleně to ten Kenneth Lonergan napsal a vystavěl.

Jinak se ale tíha osudu na ústřední postavu i na publikum nabaluje velmi přirozeně, jako sněhová koule, kterou je protagonista Lee nucen neustále tlačit před sebou jako Sisyfos svůj kámen.

Film

Místo u moře
Scénář a režie: Kenneth Lonergan
Falcon, česká distribuční premiéra 2. února

Ta tragédie je věcí minulosti a vše podstatné se ve filmu s neúprosnou setrvačností odehrává až dlouhé roky po ní. A s každou přibývající minutou je jasnější, proč je Lee hubatý na své zákazníky v Bostonu a proč opilý tropí výtržnosti v rodném městečku, kde ho dohání minulost, kvůli níž jako by ztratil právo na štěstí.

Patrick má své sny, po otci zdědil rybářskou loď, ale strýc Lee nejenže není schopen mít sny vlastní, nedokáže naslouchat ani těm cizím a pomoci k jejich naplnění. Přesto se alespoň občas snaží, jak jen mu pochroumané nitro dovolí.

Casey Affleck v hlavní roli opět dokazuje, že v oboru minimalistického herectví je mnohem civilnější než jeho známější bratr Ben. Je to pravý opak "velkého" oscarového výkonu, v němž by herec měl ideálně ztloustnout, zhubnout, případně se nechat skoro sežrat medvědem jako předloni Leonardo DiCaprio. O to více by Affleckovi ocenění slušelo.

Místo u moře je nejemotivnější z filmů vyprávějících o lidech, z jejichž duší se vytratily pravé city. Také jde o nejvtipnější z dramat o těch nejsmutnějších věcech, které na světě jsou. Velké dílo z filmu činí hlavně schopnost nenechat city, smutek, bolístky a bolesti bezmezně prýštit z plátna.