O vítr tady na pláních Krušných hor není nouze. Mrazivý mlžný opar se míchá s rozfoukaným sněhem a jen sem tam z bílé hmoty vykoukne ojíněný strom. Kdysi tvořily alej kolem cesty, dnes z nich zbylo už jen pár samotářů vzdorujících zimní fujavici na vlastní pěst. 

Zmrzlý prst neposlouchá, cvaknout fotku v minus patnácti není jen tak. Zrzavá liška, která se zničehonic objeví v dálce na sněhu, mezitím uteče.

Ještě po válce tu kolem bylo několik vesnic, ale dnes jsou Pastviny nad Moldavou opuštěným místem na konci světa, kam kromě zvířat zavítají leda turisté nebo fanoušci snowkitingu. Barevní draci je táhnou ve větru na lyžích nebo na snowboardu, opuštěná větrná pláň je pro ně hit. Vítr sem před lety přilákal i největšího českého podnikatele v energetice Daniela Křetínského, který by nad Moldavou rád postavil nejvýkonnější větrnou elektrárnu v zemi. Miliardový projekt se ovšem nečekaně zasekl kvůli ochraně přírody a odporu místních obyvatel.

Tady chcíp pes

Když to jde dobře, Ivana Ježková je z Prahy na Moldavě za hodinu. Chalupu v horách kupovala před devíti lety od přítelkyně moldavského starosty a v první chvíli vše vypadalo idylicky. "Říkali nám – tady chcíp pes, tady se ničeho bát nemusíte," vzpomíná chalupářka, která v Praze pracuje jako účetní v mateřské školce.

dÁLE SE V RESPEKTU Č. 5 DOČTETE:
 
HLAVNÍ KOMENTÁŘ: Na západní frontě neklid: Dlouho se zdálo, že jsou důležitější věci než armáda. Už nejsou. 
 
TÉMA: Jak se Česko připravuje na kyberútoky ze zahraničí
 
ROZHOVOR: S Mirkem Dohnalem o rýžování zlata v Amazonii
 
KULTURA: Oživování zašlé slávy Oscarů
 
CIVILIZACE: Emise a soumrak na dieslovými motory

Do územních plánů nahlédla až ve chvíli, kdy se na protější stráni začal oplocovat pozemek. Se zděšením zjistila, že v okolí se chystají hned tři solární elektrárny a dva větrné parky. Území kolem Moldavy spadá mezi evropsky chráněné lokality Natura 2000, což Ježkové nešlo s chystanou výstavbou dohromady. "Spojili jsme se s pár lidmi v Moldavě a šli do toho," vypráví Ježková coby mluvčí spolku Přátelé zeleného údolí Muldy, který od té doby zahýbal děním v Moldavě několikrát.

Solární pole za zmíněným plotem vyrostlo, ale ex post přišlo o stavební povolení a možná se bude muset odvézt. Další elektrárny se ani nezačaly stavět. Důslednost odpůrců zablokovala i větrnou farmu Daniela Křetínského – miliardáře, známého nákupy uhelných elektráren, tepláren, plynovodů a dolů po celé Evropě. Na Moldavě počítal s 18 velkokapacitními větrníky o výšce bezmála 200 metrů, které by za příznivého počasí pokryly spotřebu elektřiny až pro 45 tisíc domácností. Vyhodnocování dopadů na životní prostředí (takzvaný proces EIA) dopadlo před čtyřmi lety kladně. Ministerstvo životního prostředí stavbu povolilo, odpůrci ale během navazujících schvalovacích procedur prokázali, že v posudku se některá podstatná rizika podcenila, a dokázali stavbu stopnout.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se