Není problém devizové intervence zahájit. Problém je, že když tento proces nastartujete, tak musíte mít představu, jak se z něj dostat, tedy představu o exitu. Tak varoval bývalý člen bankovní rady Kamil Janáček na konci října 2013, pouhých devět dní před tím, než se ČNB k dramatickému oslabení koruny odhodlala. A varování platí stále. Dnes o to víc, o co jsou neměnové důsledky měnové politiky viditelnější, o co víc deformují čím dál větší část kapitálových trhů.

Radní Janáček v předintervenčním rozhovoru pro agenturu Reuters poctivě přiznal, že jasnou představu o exitu nemá. Zda ji měli zbylí členové bankovní rady, především k zásahu proti koruně odhodlaná čtveřice vedená guvernérem Miroslavem Singerem, těžko říct. Každopádně Janáčkovo mene tekel bylo oslyšeno a největší měnověpolitická revoluce v tomto tisíciletí začala s tím, že centrální banka prostě z trhu vycouvá, až nebude nutné inflaci slabou korunou popohánět. Jednoduché? Jistě. Prozíravé? To už méně. Každopádně poté, co stranu změnil (následuje osobní tip autora, protokoly z hlasování jsou stále tajné) viceguvernér Mojmír Hampl, bylo rozhodnuto. Éra intervencí začala.