Na Fakultě elektrotechnické (FEL) pražského ČVUT mohou studenti "naposlouchat" přednášku ještě předtím, než se uskuteční. Třeba z videozáznamu z předchozích let v pohodlí domova. Přímo na přednášce pak už vědí, co chtějí dovysvětlit nebo která část je obzvlášť zajímá. Samotnou výuku doprovází práce v laboratořích vybavených moderní technikou a profesionálním softwarem i řada exkurzí, například do Protonového centra v Praze.

Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně zase studentům i výzkumníkům slouží nová laboratoř pro experimentální humanitní vědy HumLab. Její speciální vybavení umí zprostředkovat virtuální realitu nebo za pomoci moderního eyetrackingového zařízení ukázat, jak člověk vnímá psané texty nebo obraz na monitoru počítače.

Novou budovu dostali také brněnští informatici. Součástí je i Kybernetický polygon, kde lze vytvořit simulaci počítačové sítě v uzavřeném prostředí a zkoumat kybernetické útoky. Zdaleka ale nejde jen o techniky. Například Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nabízí kurzy postavené přímo na programovacích jazycích nebo učí studenty profesionálně prezentovat své projekty v angličtině. Jinými slovy, současné vysoké školy už zdaleka nejsou jen přednášky a tištěná skripta.

Úbytek studentů vyrovnávají cizinci

Vysoké školy v Česku se rychle modernizují. Běžná je výuka na tabletech, ale především školy stále více spolupracují s firmami na konkrétních projektech. Například na zmíněné FEL ČVUT v Praze roční objem kontraktů pořád roste − vloni už činil 70 milionů korun. Firmy si přímo u školy výzkum a vývoj objednávají. Semestrální projekty a bakalářské a diplomové práce už na mnoha fakultách nekončí v šuplíku, ale jsou součástí projektů, na nichž studenti spolupracují s firmami. Školy se snaží vybudovat atraktivní prostředí, protože jsou nuceny usilovat o zájem studentů, jichž každoročně ubývá.

"Příležitostí ke studiu je na školách hodně, uchazečů o studium méně. Tento stav ale automaticky neznamená zhoršování kvality. Naopak vede k tomu, že vysoké školy si studentů více váží, snaží se k nim přistupovat citlivě, vytvářet pro ně kvalitní studijní prostředí a poskytovat nadstandardní služby. Demografický pokles se snaží vyrovnávat přijímáním studentů ze zahraničí," upozorňuje Jiří Smrčka, tajemník Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství.

Objevují se ale i časté názory, že kvalita českých vysokoškoláků klesá. Nedávno například rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Tomáš Machula v DVTV prohlásil, že na vysokých školách jsou studenti, kteří tam nemají co dělat, a požaduje snížení počtu přijímaných na vysoké školy. Potvrzují to i výsledky mezinárodního výzkumu kompetencí dospělých PIAAC OECD. Dnes už totiž nestuduje nejlepší pětina nebo desetina populace, ale více než polovina. Přirozeně se tak v průměru snižují studijní předpoklady studentů a část z nich má s požadavky vysokoškolského studia problémy.

Problém stejných univerzit

Podle Daniela Münicha, akademického ekonoma, který se zabývá výzkumem vzdělávání a učí v doktorském programu na škole CERGE-EI, je stále potíž s tím, že stát dává na vysoké školy velmi málo peněz. České vysoké školství je podle něj příliš "masové". "Místo abychom měli malý počet mezinárodně orientovaných a propojených univerzit se špičkovým výzkumem, magisterskými a doktorskými programy a vedle toho profesní vysoké školy zaměřené na bakaláře s větším podílem praxí a propojení se zaměstnavateli, máme velký počet univerzit, které se všechny tváří jako sobě rovné," upozorňuje Münich.

Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky Univerzity Karlovy a autor letošního hodnocení vysokých škol, ovšem tvrdí, že je to pravda jen zčásti. Upozorňuje, že rozmach vysokého školství a širší přístup ke vzdělání pro více než polovinu populačního ročníku vedly k tomu, že se vysoké školy rozrůznily. "Musely se přizpůsobit rozmanité poptávce studentů, kteří mají nejen odlišné studijní předpoklady, ale také zájmy a motivace. Vysoké školy a fakulty dnes plní řadu funkcí a představují různorodou skladbu institucí, proto je nemůžeme jednoduše seřadit do jednoho žebříčku," upozorňuje Koucký. To je také důvod, proč letos vzniklo celistvé hodnocení vysokých škol, a nejen pořadí od nejlepší po nejhorší.

Je libo specialistu? Dodáme

Jak se mění podmínky na pracovním trhu, snaží se i vysoké školy přizpůsobovat svou výuku potřebám trhu práce. Například na Fakultě strojní ČVUT v Praze je od akademického roku 2016/2017 možné studovat magisterský program Průmysl 4.0, který odpovídá celosvětové výzvě Industry 4.0 a souvisí s moderními průmyslovými trendy využívajícími internet věcí (IoT). "V tomto programu se studenti připravují na zavádění zásadních změn v průmyslu a celé ekonomice, kdy do výroby více zasáhnou informační technologie a systémy umělé inteligence," popisuje proděkan fakulty Jan Řezníček.

Firmy samy začaly zjišťovat, že bez rozvíjení spolupráce s vysokými školami budou jen těžko získávat kvalitní mladé odborníky. "Proto se stále více propojují potřeby firem s nabízenými obory a tématy bakalářských a diplomových prací na naší fakultě. Úzce třeba spolupracujeme se Skupinou ČEZ na výchově mladých odborníků pro jaderný průmysl, katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření se podílí na výzkumu v oblasti nukleární medicíny," shrnuje Eva Prostějovská, referentka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

Škola zřídila absolventům kariérní web

Vysoké školy se také zajímají o to, jestli se jejich absolventům daří získat práci v oboru. A samy se jim snaží s uplatněním pomoci. Například na brněnské Masarykově univerzitě vznikl nový kariérní portál JobCheckIN, určený výhradně studentům a čerstvým absolventům univerzity. "Porovnává dovednosti, které požaduje zaměstnavatel, s těmi, jež mají uchazeči vypsané v profilu. Díky tomu je schopen zobrazit pracovní pozice na míru a doporučit studenta konkrétnímu zaměstnavateli," přibližuje mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Zaměřit se více na spolupráci s firmami se rozhodl i Institut ekonomických studií Univerzity Karlovy. "Podporujeme stáže v zahraničí, často v mezinárodních organizacích nebo ve finančním sektoru. Zprostředkováváme aktivity, které organizují pro studenty samy firmy, například testy měkkých dovedností a jejich rozvoj či seznámení s aktivitami přímo v dané firmě," říká ředitel institutu Martin Gregor.