Zhruba v 17.30 se otevírají dveře do čekárny a z gynekologické ordinace vystupuje k úžasu pacientek místo muže v bílém plášti postava v čelence s obřími dravčími péry, oděná do kostýmu apačského náčelníka Inču­-čuny. Pravicí v rukávu s třásněmi se dotkne své hrudě a paží pak opíše půlkruh v indiánském pozdravu.

Překvapeným ženám to ale po pár vteřinách dochází a padá jim kámen ze srdce: Vždyť je to pan doktor Rohlíček! Šok to pro ně byl, ale ne zase tak velký. Pacientky totiž už vědí, že MUDr. Jiří Rohlíček z pražského Kamýku není tak úplně obyčejný doktor. Ostatně ty dámy, které v čekárně právě sedí, se lékařem nechaly pozvat na promítání záběrů z ochotnických představení o Vinnetouovi, v nichž jejich gynekolog vystupuje se skupinou dalších nadšenců­-mayologů.

Třešničkou na dortu středeční produkce jsou pak scény, které Rohlíček a spol. natočili na stejných místech v Chorvatsku či ve Slovinsku, kde vznikaly legendární snímky z 60. let s Pierrem Bricem a Lexem Barkerem. Místo slavných herců ale před kamerou nyní stojí Jiří Rohlíček, pak jeho stejnojmenný syn, který ztvárnil Old Shatterhanda, a kamarád Filip Minařík, jenž se ujal role Vinnetoua. Dali si tu práci, že lokace po půlstoletí jednu po druhé vyhledali, určili správné úhly, v jakých mají před objektivem stát, naučili se filmové dialogy a vyrobili přesné kopie westernových kostýmů.

Pokaždé, když se projekce v čekárně za zvuku melodie známé každému českému fanouškovi indiánů blíží k přestávce po první polovině, doktor Rohlíček se v ordinaci urychleně převléká z bílého lékařského stejnokroje do indiánského hábitu, bere do ruky pušku pobitou stříbrnými hřeby a v "gynokinokavárně" (Rohlíčkův termín) předstupuje před ohromené divačky. Následuje aplaus a ženy chválí oblečení, které vypadá stejně jako oděv Vinnetouova otce ze slavného filmu.

"Budete k takovému pošetilci ještě chodit?" směje se Inču­-čuna­ Rohlíček. Rozradostněné pacientky jej ujišťují, že ano. "Ještě se mi nestalo, že by nějaká žena poté, co se dozvěděla o mé lásce k Vinnetouovi, přestala být mou pacientkou," tvrdí 59letý gynekolog, který si splnil svůj dětský sen: stát se indiánem.

Brečeli i velcí kluci

O existenci slavného Apače se Jiří Rohlíček poprvé dozvěděl coby sedmiletý z plakátů zvoucích na druhý film kultovní série, nazvaný lakonicky Vinnetou. Stalo se to v Litomyšli, kde malý Pražan právě pobýval u pratety. Širokoúhlý snímek v koprodukci západního Německa a Jugoslávie, za jehož zhlédnutí tehdy v roce 1964 zaplatil čtyři koruny (dvě koruny z ceny byl příplatek za film v barvě), ho natolik fascinoval, že na něj do místního kina šel během týdne ještě čtyřikrát.