Předpověď počasí pro pražské Rudolfinum: silný vítr ze severu, středomořské slunce a občasné přeháňky, které drasticky změní atmosféru.

Příčiny? Program, který tu s Českou filharmonií bude ode dneška do pátku dirigovat Fin Sakari Oramo.

"Česká filharmonie má vřelý středoevropský zvuk. Takový nedostanete z amerických ani skandinávských orchestrů," říká Oramo. Ten u londýnské BBC Symphony Orchestra roku 2013 jako šéfdirigent nahradil Jiřího Bělohlávka, jenž anglickou metropoli opustil právě pro Prahu.

Vloni Oramo londýnský orchestr přivezl na festival Pražské jaro.

Program nynějších koncertů Oramo sestavil sám. Začnou idylickou Griegovou svitou č. 1 ze scénické hudby k dramatu Peer Gynt. Ta má sice severského ducha, popisuje však hrdinovo exotické putování.

"Lidé úvod skladby pokládají za popis skandinávské krajiny, ale ve skutečnosti líčí úsvit slunce v Aténách. Je to tedy severský pohled na řecké slunce," popisuje dirigent.

Koncerty vyvrcholí Symfonií č. 5 finského rodáka Jeana Sibelia, kterou už Oramo uvedl s Vídeňskou filharmonií. "Zvukově vyhovuje středoevropským tělesům," míní.

Sopranistka Anu Komsi, dirigentova manželka, v Praze zazpívá Sibeliovu symfonickou báseň Luonnotar − tak náročnou, že bývá uváděna zřídka.

"Když jsme přemýšleli, jak ji pojmout, uvědomil jsem si, že je blízká Janáčkovi. Vyslovuje spoustu závažných témat v krátkém čase," tvrdí dirigent.

Zazní též kompozice, kterou finský skladatel Jukka Tiensuu napsal přímo pro sopranistku. Tiensuu hraje na cembalo a věnuje se staré hudbě. Také v této skladbě využívá barokních postupů.

"Skládá novou hudbu, která ale zní povědomě. V této kompozici můžete ignorovat slova, nic neznamenají. Jde jen o zvukovou stránku, která připomíná poněkud ztřeštěnou barokní árii," líčí dirigent. Ten během provedení rozestaví filharmoniky na různé části pódia.