Předseda Starostů Petr Gazdík se tento týden uvidí s téměř 20 zástupci malých i velkých politických stran a hnutí. Bude je přesvědčovat, že mají společně kandidovat v podzimních poslaneckých volbách. Gazdík nabídl spolupráci třem celostátním stranám − KDU-ČSL, Evropským demokratům a soukromníkům − a 17, které působí v regionech.

"Na základě úspěchu v krajských volbách se snažíme vytvořit širší subjekt, který bude schopen konkurovat ANO a ČSSD. Pracovně tomu říkáme třetí síla," uvedl šéf Starostů (STAN) Gazdík.

Jeho plán vykresluje aktuální trend mezi pravicovými stranami. Starostové, lidovci, TOP 09 i občanští demokraté nyní hledají partnery, s nimiž půjdou do voleb. Lákají i malé hráče s několika desetinami preferencí. A ačkoliv jsou případná spojenectví různě početná či politicky zaměřená, cíl mají totožný − dostat se do sněmovny s výsledkem, který by jim zajistil účast ve vládě.

Ještě na podzim přitom hovořil Miroslav Kalousek (TOP 09) o plánu pospojovat středové a pravicové strany do jednoho silného bloku. Nyní sleduje, jak se jeho plán rozpadá. Odmítli jej lidovci, později ODS a mezitím se TOP 09 rozešla také s dlouholetým partnerem − Starosty.

Trend sjednocování

STAN a KDU-ČSL

Nejintenzivnější vyjednávání vedou aktuálně Starostové předsedy Petra Gazdíka.

Ten chce ke společné kandidatuře přesvědčit například lidovce nebo Evropské demokraty, soukromníky a ještě 17 různě velkých regionálních politických uskupení. Předběžně by základy možné dohody mohly být známé do konce ledna.

ODS a soukromníci

Občanští demokraté již spolupracovali se soukromníky v posledních krajských a senátních volbách a nyní se snaží dohodu rozšířit i na nadcházející parlamentní volby.

Předsedovi Petru Fialovi by se líbilo, kdyby soukromníci podpořili kandidátky ODS.

Pravicový blok krachl

Miroslav Kalousek, šéf TOP 09, chtěl pro podzimní volby sjednotit středové a pravicové strany. Motivací podle něj mělo být vytvoření konkurence proti hnutí ANO. Jeho nápad již na podzim odmítli lidovci a později také občanští demokraté.

Kalouskův blok měl být opozicí proti hnutí ANO Andreje Babiše. Jenže z projektu sešlo. Strany se nepřenesly přes rozdíly v programech či vzájemné staré osobní neshody. A nešlo pouze o jméno šéfa TOP 09, vůči němuž mají výhrady například mnozí lidovci.

"Respektuji to, ale pak se obávám, že vznikne konkurz, kdo bude dělat junior partnera nesystémovému subjektu, který chce změnit charakter státu," reagoval na odmítnutí plánu Kalousek.

Podle něj se strany, vyjma TOP 09, připravují na možnost vytvořit po volbách vládní koalici s hnutím ANO.

ODS byla zpočátku k nápadu jednotného bloku vstřícná, nakonec návrh předseda Petr Fiala odmítl.

"Historie pravicových stran je nějaká, stejně jako personální vztahy a názory členů stran. A nejsem si jist, jestli by to vedlo k lepším výsledkům," dodal Fiala, jehož stranu by podle posledních průzkumů volilo 7,5 až 8,5 procenta lidí.

Zatímco ODS vyjednává o možné spolupráci se soukromníky, TOP 09 zůstala na celostátní úrovni osiřelá s preferencemi kolem pěti procent a hledá podporu u regionálních uskupení.

Reálně tak na spojení větších stran pracuje hlavně Gazdík, který malé partnery oslovil prakticky ve všech krajích od Vysočiny přes Zlínské hnutí nezávislých a Olomouc po střední Čechy.

Nabízí jejich nezávislým osobnostem i místa na společných kandidátkách. Mimochodem, tím si řada stran řeší i vlastní problém s nedostatkem zajímavých lidí, které by mohly představit voličům.

STAN s projektem aktuálně spěchá. První výsledky dohod chce mít hotové již v lednu. K tomu, aby si Starostové pojistili vstup do sněmovny ve všech krajích, by potřebovali především lidovce, ale ti jsou tradičně ostražití.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek říká, že se "nemusí hned brát, mohou spolu ještě nějaký čas jen chodit". "Těch rizik a nášlapných min je tam celá řada. Po letech se objevila šance, jaká byla naposled za Čtyřkoalice. Na druhou stranu možná začne dlouhodobý proces, kdy budeme komunikovat, a přijde to až příště," vysvětluje Bělobrádek.

Kromě toho, že se musí shodnout na obsazení volitelných míst na kandidátkách a na společném programu, ovlivní výsledek jednání i volební matematika. Pokud strany vytvoří koalici, zvyšuje se procento, které musí získat, aby se do sněmovny dostaly. U dvou stran v koalici to je 10 procent, u tří 15. Liberecký hejtman Martin Půta (STAN) by problém řešil vytvořením úplně nového politického subjektu, který všechny partnery zastřeší.

Podle prosincových volebních modelů mají lidovci sedm až 8,5 procenta podpory a preference STAN se pohybují od jednoho ke čtyřem procentům.