Radka Maňáková je bývalá ředitelka Adventury Teambuildingu a nyní stojí v čele společnosti Team Test. Je i bývalá parašutistka, vrcholově se věnovala triatlonu. Dlouho pracovala jako outdoorová průvodkyně, instruktorka boje zblízka a přežití v armádě. Přesto nemá potřebu si dokazovat, že je stejně "dobrá" jako muži. "Konečně mám skříň plnou šatů a chodím víc tancovat než posilovat," říká koučka. S Milošem Píchou napsala knihu Adam a Eva v práci, protože podle nich rovnost není stejnost. Popisuje, jak přemýšlejí a jak se chovají muži a ženy na pracovišti.

HN: Jak vznikla vaše nová kniha?

Lidé se nás na našich manažerských kurzech často ptali: Mám v oddělení samé holky nebo kluky a nevím si s nimi rady. Co mám dělat? Zajímavé bylo, že si stěžovali, že se o tom moc nedá ve firmě mluvit. To mě zaujalo, protože se jakoby báli, aby byli dostatečně genderově korektní.

HN: Proč nemáme rozdíly mezi muži a ženami smazávat?

Protože když je smazáváme, připravujeme se o své dary. Používáme ze svého talentu jen malou část. Když se o tom lidé odváží mluvit, říkají: My nemáme radost. Nás to v práci už ani nebaví, protože všechno je takové unifikované, nevzniká jiskření a energie, které jsou potřeba i pro tu naši práci.

Radka Maňáková

Koučka a průvodkyně manažerů. Chystá se předat vedení své firmy Team Test kolegům. Chce se více zaměřit na kreativní práci. Je spoluautorkou knih Husa v čele a Adam a Eva v práci.

HN: V čem jsou přístupy mužů a žen v práci jiné?

Rozdíl je v jejich přemýšlení a pohledu na svět. Mužský princip řeší otázku: Kde je cíl? Hledá k němu tu nejefektivnější cestu. Dívá se jakoby z nadhledu, neřeší moc detaily. Tím, co je mimo jeho zorné pole, se nezdržuje. Pro práci je to správné. Žena víc vnímá všechny souvislosti, ale někdy se v přemíře detailů ztratí. A právě jejich spoluhra je báječná. Mužský princip uvede věci do pohybu, ten ženský upozorní na nebezpečí. V praxi někdy ale šéf třeba ignoruje své lidi nebo si vůbec nevšimne, že působí velké problémy do budoucna. Společná komunikace vede k dlouhodobější prosperitě.

HN: Co se stane, když má šéf v hlavě jen cíl a ženám pak chybí třeba harmonie a budování vztahů?

Muž má pocit, že ženy dělají všechno nějak složitější. Stěžuje si, že je hrůza s nimi pracovat, a neumí využít jejich talent. Neuvědomuje si, že ženy mu mohou ukázat, na co zapomíná. Ženský princip pomáhá hlavně tomu, aby lidé v práci rychle nevyhořeli. Nebo aby firmu neopouštěli její nespokojení klienti.

HN: Jak mají ženy komunikovat s muži?

Komunikace s muži není složitá. Když muži jasně řeknete, co cítíte a hlavně co čekáte, a dáte mu návod, tak je za něj vděčný. A rád jej naplní, protože muži rádi dělají něco pro někoho, když ale vědí přesně co. A moc rádi to udělají hlavně tehdy, když jsou za to pochváleni.

HN: Jenže ženy často čekají, že se věci nějak samy vyřeší…

Většinou jde o kolektivy, kde jsou spolu ženy dlouho. Vytvářejí různé frakce a nesou si s sebou staré křivdy. Ženy nechtějí jít do konfliktu, proto často neříkají věci přímo. V tom je pro ně komunikace s muži těžká. Vlastně neumějí správně dávat zpětnou vazbu.

Magazín Top ženy Česka 2016

Úspěch, charisma a inspirace v jednom magazínu.

Čtěte o nejúspěšnějších ženách Česka.

Pro objednání magazínu přímo domů odešlete SMS ve tvaru:

ZENY JMENO PRIJMENI ULICE C.P. OBEC PSC

na číslo 902 11 nebo objednávejte on-line na ihned.cz/topzeny2016

Cena je 89 Kč vč. DPH.

HN: Někdy ženy napodobují muže, aby byly úspěšné. V čem je riziko?

Nemohu říci, že to je pro 100 procent žen špatně. I když mám ženské tělo, může ve mně převažovat mužský princip a budu do smrti spokojená a nebudu ani vyčerpaná. Ale většina žen spíš dlouho ignoruje svoji přirozenost, chce zvládat všechny role a začne být unavená a nemá radost ze života. Říká se, a má životní zkušenost to potvrzuje, že když žena alespoň před padesátkou nezapojí tu svou ženskou část, zůstane z ní zatrpklý generál.

HN: Co pomůže spolupráci mužů a žen?

Dříve jsem si myslela, že se musíme navzájem více a opakovaně uznávat. Jenže předtím každý musíme přijmout a uznat svou vlastní hodnotu. Rovnost totiž neznamená stejnost. A tohle holky moc neumějí. Pastí pro ně je to, že si samy sebe neváží. Neumějí ocenit samy sebe, a to ani v práci. Nevidí svoje dary − schopnost mluvit s lidmi o obyčejných věcech, čímž vytvářejí vztahy na pracovišti a rozpouštějí napětí. Dokážou si třeba včas všimnout, jestli už něco není přes čáru směrem ke klientům či kolegům, co ještě unesou. Vyplatí se proto vybalancovat jak výsledky práce, tak vztahy.

HN: A co atmosféra v práci?

Citlivost žen se týká i potřeby krásy − prostředí má i nějak vypadat. Najednou se na tom místě všichni cítí jinak. I tohle je důležité. Nemůžeme stále vyčerpávat sebe a všechno kolem. Mužský princip tohle nemá − dokud není nasycený a jeho smečka také a není první, vyčerpá všechno okolo.

HN: Jaký dopad to má na byznys?

Puštění ženského principu do mužského pracovního světa je nutná evoluce. Neznamená kvóty, ale pustit do projektů projevy ženského principu. To mohou klidně dělat i chlapi, v zásadě je to jedno. Když jen povýšíte ženu, která jede v mužském principu, do celku jste žádný ženský princip nepřidali. A byznys to potřebuje. Zákazník chce být opečováván, dostávat služby na míru. A to ženy umí. Stále více klientů sleduje, zda je firma přívětivá k životnímu prostředí. Když vyčerpává své lidi a ničí okolí, nemůže si myslet, že jsou její zaměstnanci schopni takové kvality poskytnout klientům.