Ceny rostly v prosinci v Česku nejrychleji za poslední čtyři roky. Inflace už dosáhla dvouprocentního cíle centrální banky, a definitivně se tak vzdálila pásmu, které dávalo ČNB důvod pokračovat v umělém oslabování koruny. Většina analytiků přitom očekávala dosažení dvouprocentní hranice až v prvních měsících letošního roku.

Sama centrální banka odhadovala, že se tak stane v polovině roku. Ve své listopadové prognóze počítala s tím, že v prosinci ceny porostou jen o 1,3 procenta. "Inflační cíl je dosažen. Centrální bankéři musí začít vážně promýšlet strategii a taktiku odchodu z kurzového závazku," řekla hlavní ekonomka České bankovní asociace a bývalá členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová.

Za růstem inflace je zdražení potravin a pohonných hmot. Ceny se zvýšily i v restauracích a ubytovacích zařízeních, což jejich majitelé mimo jiné zdůvodňovali také zavedením elektronické evidence tržeb. "EET přispěla k prosincové inflaci více než desetinou procentního bodu. Dopady jejího spuštění mohou být patrné ještě v lednu, kdy řada provozovatelů tradičně upravuje ceny svých produktů," řekl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Vývoj inflace

Rychlejší růst inflace podle ekonomů zvyšuje pravděpodobnost, že centrální banka přestane bránit koruně v posílení už ve druhém čtvrtletí letošního roku. Bankovní rada dosud označovala za nejpravděpodobnější termín polovinu roku. Zároveň slíbila, že českou měnu bude držet slabší, tedy nad 27 korunami za euro, nejméně do konce prvního čtvrtletí.

Analytička Raiffeisenbank Daniela Milučká ale upozorňuje, že jednorázové dosažení inflačního cíle centrální banky ještě neznamená, že ČNB s intervencemi okamžitě přestane. "ČNB si potřebuje být jistá, že inflace není způsobena nějakým jednorázovým výkyvem. Po zhruba tříleté pauze se inflace vrátila do tolerančního pásma centrální banky, ale zatím se v něm drží jenom dva měsíce. To je relativně krátce," řekla Milučká.

Návrat inflace do úrovní pod jedním procentem ale ekonomové pro letošní rok nečekají. "Podle našeho odhadu v lednu růst cenové hladiny zvolní pod dvě procenta, ale v únoru se na inflační cíl znovu vrátí a bude se kolem něj stabilně držet," řekl například ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Podle jeho názoru tak centrální bance nic nebude bránit ve vystoupení z kurzového závazku už ve druhém čtvrtletí.

Blížící se "exit" si na začátku ledna naplno uvědomily také finanční trhy. Zatímco v listopadu a prosinci nemusela Česká národní banka na udržení slabé koruny vynakládat příliš velké úsilí, v prvním lednovém týdnu nabraly intervence nevídané tempo. Podle analytika ČSOB Jana Čermáka nyní centrální banka musí nakupovat až miliardu eur denně, což je objem, který většinou stačil pokrýt celý měsíc. Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler odhaduje, že jen za první lednový týden objem intervencí dosáhl 100 miliard korun, dvakrát více než v listopadu a prosinci dohromady.

Investoři, kteří banku nutí stovkami miliard vyvažovat svůj zájem, věří, že česká měna po ukončení intervencí posílí. Pokud by se tak stalo, mohli by svoje nyní nakoupené koruny se ziskem směnit opět na eura. "Kromě rostoucího apetitu zahraničních hráčů po koruně je důvodem i vyšší chuť domácích subjektů po kurzovém zajištění," popsal další důvod zvýšených intervencí ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Od listopadu 2013 už ČNB na nákup eur spojený s intervencemi vydala 812 miliard korun. Jde přitom o údaj ke konci loňského listopadu. Statistiku za prosinec centrální banka ještě nezveřejnila. Po započtení odhadů za prosinec a leden se tak celkový objem intervencí už blíží bilionu korun.

Navíc to nemusí být konečná částka, protože v prvním lednovém týdnu trhy ještě neměly informaci o prosincovém růstu cenové hladiny. Dosažení úrovně dvou procent posiluje možnost, že intervence skončí už brzy. Příliv peněz spekulantů, kteří chtějí stihnout koruny nakoupit včas, by tak mohl dále růst. "Vzhledem k novým údajům o inflaci může tlak na kurzový závazek ČNB v lednu dále eskalovat," potvrzuje Seidler.

Ať už ČNB uvolní korunu hned v dubnu, v polovině roku, nebo kdykoliv jindy, není vůbec jasné, co se bude s kurzem české měny dál dít. V prvních chvílích se podle ekonomů dají očekávat prudké výkyvy, postupně by koruna měla začít mírně posilovat. ČNB ale bude připravena proti příliš prudkým změnám kurzu zasáhnout. "Je zřejmé, že jednotky procent nejsou něčím, co by nás mělo vzrušovat. Pokud by nastal zásadní pohyb v desítkách procent, tak na to budeme určitě reagovat. U jednotek procent budeme o jemném ladění rozhodovat podle momentální situace," řekl už v září guvernér Jiří Rusnok.