Novela zákona řešící střet zájmů vrcholových politiků, známá jako lex Babiš, nadále štěpí Poslaneckou sněmovnu a vyvolává dohady, zda nakonec celou novelu "nepotopí" Ústavní soud. Tyto obavy přitom nejsou slyšet jen od poslanců hnutí ANO, které s novelou nesouhlasí, ale také od některých poslanců, kteří lex Babiš naopak podporují, včetně sociálních demokratů. Poslanci se sice v úterý chystali přehlasovat veto prezidenta k tomuto zákonu, ale po dlouhé debatě to do časového limitu nestihli. Další pokus budou mít ve středu dopoledne. I když ale veto přehlasují, zůstane hrozba odmítnutí Ústavním soudem.

"Já jsem absolutně přesvědčená, že Ústavní soud zákon odmítne, protože je zcela jistě protiústavní," sdělila včera HN poslankyně ČSSD Marie Benešová. Argumentuje tím, že podle ní je zákon jednoznačně zaměřený proti jedinému člověku, Andreji Babišovi. "Říkala jsem to i panu předsedovi Sobotovi, ale bylo to marné," uvedla Benešová.

Zároveň potvrdila, že právě ona byla autorkou jednoho ze tří posudků, které si ke změně zákona nechal vypracovat Miloš Zeman. Ten se nakonec Babiše zastal a kromě veta už avizoval, že v případě schválení poslanci půjde se zákonem k Ústavnímu soudu.

Lex Babiš

Novela zákona

Novela zákona o střetu zájmů má za sebou složitou historii. K původnímu vládnímu návrhu přibývaly pozměňovací návrhy poslanců. Navíc svůj postoj měnila i sociální demokracie, která dlouho váhala, co v zákoně podpoří a co ne.

Politici a média

Postupně se ale ČSSD připojila k opozici s tím, aby firmy vládních politiků nejen měly zakázaný přístup ke státním zakázkám, ale také aby vládní politici nesměli vlastnit média.

Andrej Babiš

Stále více přitom bylo jasné, že zákon má zasáhnout především šéfa ANO a ministra financí Andreje Babiše. Řada poslanců si totiž stěžovala na to, že jeho firmy čerpají velké státní dotace a jeho média údajně píší proti politickým konkurentům.

"Poslanecké odůvodnění je založeno na ničím nepodložených domněnkách a je zjevné, že při jejich přijímání nebyla vzata v úvahu hlediska, která by měla být v právním státě pro tvorbu a schvalování každého zákona rozhodující," stojí ve stanovisku prezidenta, podle kterého by změna zasáhla do svobody a základních práv jednotlivce a narušila by i svobodnou soutěž politických stran.

Zákon o střetu zájmů se skládá ze dvou částí. V jedné části zakazuje firmám, ve kterých mají členové vlády minimálně čtvrtinový podíl, aby měly přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. V druhé části zakazuje členům vlády, ale i dalším veřejným činitelům, jako jsou poslanci či senátoři, provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák však za zákonem o střetu zájmů nadále stojí, stanovisko Benešové nebere jako nezávislé s poukazem na to, že zpracovávala návrh pro prezidenta.

Přesto ale i Sklenák přiznává, že si se stanoviskem ústavních soudců není jistý. "Těžko odhadovat, jak případně rozhodnou. Ale věřím, že nebudou mít ke střetu zájmů připomínky," míní Sklenák. "Nesouhlasím s tím, že by byla ohrožena svobodná soutěž politických stran, jak tvrdí pan prezident. Naopak si myslím, že by byla ohrožena, kdyby tento střet zájmů nebyl přijatý. Navíc nebudeme první země, která něco takového má," tvrdí šéf poslaneckého klubu.

Postojem Ústavního soudu si není jistý ani právní expert ODS, poslanec Marek Benda, a to u té části zákona, která zakazuje členům vlády vlastnit média. "Tento bod je spornější, s tímto nemáme takové zkušenosti, takže těžko odhadovat, jak by rozhodl," uvedl Benda. U druhé části střetu zájmů, která omezuje přístup k dotacím firmám, jež alespoň zčásti vlastní vládní politici, si je jistý. "Taková regulace není nic protiprávního," míní.

Někteří poslanci včera útočili na premiéra Bohuslava Sobotku, co se bude dít, když Ústavní soud zákon o střetu zájmů napadne a Andrej Babiš bude žádat odškodnění. Sobotka na tyto otázky nijak nereagoval. Výhrady na adresu zastánců zákona budou zřejmě padat i při pokračování debaty, ve které zatím nejvíce vystupuje předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Ten označil novelu zákona za paskvil a potvrdil, že se ANO v případě jeho schválení, podobně jako prezident, obrátí na Ústavní soud. Většina poslanců je ale dohodnuta, že pro lex Babiš bude hlasovat.

Samotný Babiš se úterního jednání vůbec neúčastnil a už dříve vzkázal, že se zákonu v případě schválení podvolí.