Pokud v úterý poslanci přehlasují prezidentské veto zákona o střetu zájmů, zahájí ministr financí Andrej Babiš jeden z největších přesunů soukromého majetku v Česku za poslední roky. Aby vyhověl zákonu a jeho firmy mohly přitom dál pobírat dotace a ucházet se o veřejné zakázky, předá firmy do svěřenského fondu. Obří holding Agrofert a dalších 250 firem zastřeší jediná společnost Agabsy a ocitnou se bez majitele v rukou správce fondu. Tím však může být samotný Babiš.

Podle oslovených odborníků ministr založením fondu svůj vliv na firmy neztratí. Pravidla svěřenských fondů jsou v Česku natolik tvárná, že je možné nastavit jakékoliv podmínky. "Podnikatel si tak může zachovat nezměněný vliv na chod firem," řekl Lukáš Eisenwort, daňový expert společnosti EK Partners.

"Pravidla jsou v rukou zakladatele. Jak potom se správcem komunikuje a jaký vliv má prostřednictvím správce, záleží na jejich nastavení," dodal předseda Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů Petr Jakubec.

Veto prezidenta Miloše Zemana poslanci pravděpodobně přehlasují. U málokterého zákona panovala ve sněmovně taková shoda jako právě u takzvaného lexu Babiš.

"Občanští demokraté podpoří přehlasování prezidentova veta," potvrdil Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS. Ani Babišovi koaliční partneři nepřipouštějí, že by někdo z nich změnil názor. "Proč bychom ho měnili? K tomu není důvod," potvrdil místopředseda vlády a předseda lidovců Pavel Bělobrádek, že jeho strana bude hlasovat stejně jako v listopadu, kdy zákon hladce prošel.

Změna by měla začít platit už během několika měsíců, od chvíle, kdy norma vyjde ve Sbírce zákonů.

HLAVNÍ AKTÉŘI SVĚŘENSKÉHO FONDU

Babiš zákonu vyhoví

Ministr financí se díky fondu dostane do souladu se zákonem. Ten upravuje pouze vlastnické poměry, a nikoliv vliv na chod firem. Babišovy společnosti tak budou moci dál čerpat státní a evropské dotace nebo se ucházet o veřejné zakázky. Stejně tak si Babiš může ponechat vliv na vydavatelský dům Mafra, pod nějž spadají deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny, zpravodajské servery, celostátní rádio Impuls nebo televize Óčko.

Fond bude největší v zemi

Generální finanční ředitelství nemá ucelený přehled o tom, jaký majetek lidé v 279 evidovaných fondech dosud nashromáždili.

Zkušenosti firem, které se správou zabývají, však ukazují, že Babišův fond bude zřejmě nejbohatší v zemi. Největší fond, s jakým se předseda asociace Jakubec zatím setkal, spravoval majetek v řádu stovek milionů korun.

"Průměrná hodnota svěřenského fondu jsou podle našich hrubých odhadů tři miliony korun," dodal Pavel Kolář ze společnosti Svěřenská správa. Ten navíc zaznamenal, že lidé do fondů stále častěji ukládají nemovitosti. Obvykle se jedná o budovy s více vlastníky, kteří se nedohodli na tom, jak s nimi dál naloží. Jindy fond slouží jako pojistka před exekucí.

Vlastnická práva skončí

Agrofert a ostatní firmy bude spravovat jmenovaný správce, původní vlastnická práva přestanou existovat. Správce určí zakladatel fondu, tedy Babiš. "V zásadě by mělo platit, že pokud majetek vložíte do fondu, odděluje se od zakladatele a přestává být jeho vlastnictvím. Klíčová je role správce. Má stanovená pravidla, jak to dělat, ale podléhá kontrole a odvolat ho může zakladatel," vysvětlil Jakubec. Správcem ale může Babiš jmenovat sám sebe, pokud k sobě určí ještě dalšího.

Pak by byl stejným vládcem Agrofertu a ostatních firem jako dosud.

Zakladatel, správce i rentiér

V zahraničí to sice není běžné, v Česku ale zákon připouští, aby Babiš byl zakladatelem fondu, jeho správcem a současně rentiérem − tedy takzvanou obmyšlenou osobou, která získává výnosy či rentu z fondu. "Formálně to možné je. Zákon ale říká, že pokud jsou zakladatel a správce jedna osoba, pak musí být správci minimálně dva," upřesnil podmínky předseda Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů Petr Jakubec.

V tomto modelu by si ministr udržel největší vliv na chod svých firem. V roli správce by se aktivně podílel na jejich vedení a současně by měl nárok na výplatu dividend.

Jak se vrací majetek zakladateli?

Babiš má možnost vytvořit si pojistku pro získání firem zpět do svého vlastnictví. "Zakladatel si může ponechat možnost zrušení fondu tak, aby došlo k vrácení majetku. Lze to nastavit v zakládací listině a také to může řešit smlouvou o správě svěřeného majetku, ta je interní informací mezi správcem a zakladatelem," popsal systém Kolář.

Vše opět záleží na nastavení podmínek při zakládání fondu. "Jejich variabilita je však do jisté míry nebezpečná. Může se stát, že budou podmínky špatně nastavené. V případě neshody se správcem může třeba dojít k tomu, že zakladatel bude mít potíže dostat se k majetku zpátky," uvedl Eisenwort z EK Partners.

Daňové povinnosti u firem ve fondu

Každá z firem bude i nadále danit svoje zisky. Následný převod zdaněného zisku do fondu podléhá v současné době zdanění 15procentní sazbou. Ke třetímu zdanění dochází ve chvíli, kdy fond vyplácí dividendy nebo podíl na zisku takzvaným beneficientům, kterými mohou být například příbuzní zakladatele fondu. "Součástí novely zákona o daních, takzvaného daňového balíčku, je však i návrh, aby byly přesuny peněz z firem do fondu od daní osvobozeny," řekl Eisenwort.

České právo umožňuje zakladateli být současně i osobou, která profituje z hospodaření firem z fondu. Způsob vyplácení dividend, renty či výnosů z majetku fondu přitom určuje zakladatel. Buď ponechá pravomoc rozhodovat o rozdělování peněz správci, nebo sám určí jasná pravidla a termíny, kdy mu mají finance chodit na účty.

Kratší majetkové přiznání

Společnosti z holdingu Agrofert a další firmy do svého majetkového přiznání Babiš nebude muset zahrnovat. "Bývá však zvykem uvádět, pokud je někdo beneficientem, byť se tato věc složitě vyčísluje," upozorňuje daňový poradce Eisenwort.

Kolik bude převod stát

Cena převodu se podle odborníků nedá dopředu určit. "Pokud však vkladu bude předcházet férové ocenění, už samotné znalecké posudky a notářské zápisy budou v milionech korun," uvádí Eisenwort.