Ani po týdnu se vládnoucí strany nemohou shodnout na tom, co udělat s téměř 62 miliardami korun, které nečekaně zbyly z loňského státního rozpočtu. Podle premiéra Bohuslava Sobotky přitom mělo jít o příjemnou starost, kterou neměly žádné vlády od roku 1995. Nakonec je z toho ale další koaliční spor. Ke kompromisu partaje nedošly ani po včerejším několikahodinovém jednání koaliční rady.

"Neshodli jsme se na tom, takže o tom budeme dál diskutovat," řekl Hospodářským novinám ministr financí Andrej Babiš.

Ten za jediné smysluplné využití peněz považuje to, že se jimi sníží dosavadní státní dluh, který aktuálně přesahuje 1,6 bilionu korun. "V případě rozpočtového přebytku by bylo zcela neracionální činit něco jiného," tvrdí Babiš.

62 miliard

korun zbylo z peněz pro rok 2016. Na situaci, která nenastala od roku 1995, ale vláda nebyla připravena. Svou představu o tom, jak s penězi naložit, tak má každá koaliční strana jinou.

Premiér Sobotka by sice peníze také chtěl použít na dorovnání dluhu, ale toho letošního, který vláda naplánovala v rozpočtu pro tento rok. Ještě raději by ale 62 miliard uložil na důchodový účet, ze kterého se vyplácejí penze: "V minulosti se často stalo, že se peníze vybrané na důchod utratily v rámci rozpočtu. Teď chceme využít šance, abychom vrátili peníze zpátky na důchodový účet," přeje si premiér.

Ještě jiné představy o tom, jak naložit s nečekaným přebytkem rozpočtu, má ale i poslední koaliční partner, lidovci. Ti peníze nechtějí ukládat na pozdější využití ani jím zamazávat plánované manko. Téměř 62 miliard chtějí naopak ještě letos utratit. "Není možné, abychom měli přes 200 obcí, kde nemají vodovod, kanalizaci ani čistírnu odpadních vod a přepady ze septiků tečou do potoků a řek. Chceme, aby se i mimo Prahu a velká města žilo kvalitně," vysvětluje důvody lidovců první místopředseda strany Marian Jurečka. Stát by tak podle nich měl ušetřené peníze z loňska dát na výstavbu právě vodárenské infrastruktury na venkově nebo na sanaci ekologických škod.

Raději investovat než ušetřit vidí jako lepší řešení i opoziční ODS. "Vláda by měla dát peníze do dopravní infrastruktury, vzdělávání a výzkumu," myslí si předseda občanských demokratů Petr Fiala.

S Fialou a lidovci souhlasí také velká část ekonomů. Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler ale zároveň varuje před zbrklým utrácením. "Vzhledem k nízké míře připravenosti investičních projektů lze považovat za lepší řešení snižování státního dluhu," myslí si Seidler. Obavy má hlavně z bezhlavého utrácení, kterým se v předvolebních měsících budou politické strany snažit "koupit" voličskou přízeň.

Ve výjimečné shodě s ministrem financí Andrejem Babišem je ze stejného důvodu i jeho předchůdce, šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. "Investovat se musí, ale musí se investovat efektivně. A tato vláda prokázala, že to neumí," řekl Kalousek s tím, že za lepší považuje Babišův návrh snížit o přebytek státní dluh a ekonomicky tím ulevit příštím generacím.

Na nalezení kompromisu má vláda času ještě dost. Poslancům, kteří o osudu loňského přebytku budou definitivně hlasovat v rámci projednávání státního závěrečného účtu, se vládní řešení dostane na stůl 30. dubna.

Historicky rekordní schodek státního rozpočtu zapříčinily dvě věci. Zprvu vláda pro rok 2016 naplánovala deficit 70 miliard korun. Oproti očekáváním ale stát vybral více na daních a sociálních odvodech, dohromady o 29 miliard korun. Další peníze, se kterými se v rozpočtu původně nepočítalo, pak "přitekly" z Evropské unie − celkem 65 miliard korun.