Většinu lidí nezajímá, jestli jim říkáte pravdu, nebo jim lžete, stačí, když je bavíte, řekl americký písničkář Tom Waits. Pro potřeby pochopení současné politiky můžeme výrok lehce parafrázovat: "Většině lidí nakonec stačí, když se s nimi bavíte." Proč to říkám? Protože je to jeden z klíčů k pochopení úspěchu současného populismu, ať už ho reprezentuje kdokoliv. Komunikativnost, sdělnost, uvěřitelnost byly dlouho nedostatkovým a o to víc poptávaným zbožím. Proto nynějším komunikativním populistům jejich byznys jede jedna radost.

Problém dosavadní politiky byl mimo jiné v tom, že se odpojila od přirozeného jazyka. Nedokázala s lidmi komunikovat. Podivná metařeč, kterou postupem let demokratická politika vyvinula, se občas podobala jazyku usnesení československých komunistických orgánů z doby před rokem 1989. Srovnejte "Opatření k rozvoji národního hospodářství a k zabezpečení životní úrovně spojené s posílením hmotné zainteresovanosti pracovníků" (ÚV KSČ − 1964) a "… opatření k vyváženému řízení vědy prostřednictvím posílení kvality řízení a posílení motivace pro využívání výsledků ze strany soukromého i veřejného sektoru" (vláda ČR − 2013) a bude vám jasné, o čem mluvím. Pod oběma proklamacemi si lze představit cokoliv. Nebo taky nic, což byl asi, bohužel, v obou případech účel. Politika, která se takto odpojuje od adresátů, od milionů voličů se nemůže divit, že má problém.