Máme teprve měsíc po startu největší změny podnikatelského prostředí v Česku za spoustu let, ale kdo vlastně ještě zánovní elektronickou evidenci v současné podobě hájí? Pouze ČSSD, a to ještě spíše z trucu než z nějakého bytostného přesvědčení. Hlavní tvůrce EET, ministr financí Andrej Babiš, už prosazuje výjimky, aby ve volbách neztratil hlasy malých živnostníků. A lidovci rovnou vyhlásili frontální útok na evidenci. Opozice je jednohlasně proti. Tohle prostě nemůže skončit dobře.

Jen naprostý šílenec mohl rozfázovat náběh elektronické evidence tak, aby v polovině rozjezdu byly sněmovní volby. Česká vláda takovým šílencem je.

Kdyby Andrej Babiš opravdu dobře studoval svou oblíbenou chorvatskou inspiraci, jistě by pochopil i její základní politickou premisu − vše se musí zavést do voleb, aby to už pro případnou další vládu v jiném složení bylo velmi problematické rušit.

To se také v Chorvatsku přesně událo. Jeho evidence, takzvaná fiskalizace, začala v lednu 2013 a v červenci toho roku bylo se základním rámcem evidence hotovo. A přesně jak vládní politici předpokládali, další vláda přes všechno brblání už fiskalizaci nerušila, naopak ji přijala za svou. A teď Česko. Zde se EET potáhne od prosince 2016 do června 2018. A uprostřed jsou volby.

To je hazard z několika důvodů.

Ten první je politický. Takové nastavení přímo vybízí k tomu, aby z EET strany udělaly volební téma. Opozice už své řekla: chce vše kompletně zrušit. Ale nevydrželi to už ani lidovci, kteří jsou věrni své roli opoziční strany v jakéhokoliv vládní koalici. Byli to sice právě oni, kdo na EET v současné podobě kývli, když jim Babiš slíbil táhlé rozdělení do čtyř fází, ale loňské dohody už zjevně s novým (volebním) rokem neplatí.

KDU chce snížit limit pro výdajové paušály a za to už nerozjíždět třetí a čtvrtou vlnu evidence po volbách, kde jsou její milovaní řemeslníci, ze kterých by ráda udělala svůj nový voličský kádr. Je to samozřejmě ekonomický nesmysl, protože paušály a evidence jsou zcela jiné nástroje a netvoří spojitou nádobu.

A jsme u hazardu ekonomického. Je totiž ještě jedna věc, která je horší než sporná EET. A to když se rozjede jen napůl. Po případném zrušení posledních dvou fází už zhruba dvě třetiny podnikatelů budou mít na hrbu nemalou administrativní zátěž. A třetina si bude pískat. Navíc lidovci prokazatelně lžou, že evidence je už nyní účinná na ty největší podvodníky, tedy hospody.

Ne, největší daňové úniky vznikají dle studií při opravě aut, ve stavebnictví, až někde za tím jsou nepřiznaná piva. Když hospodský nepřizná naši vypitou desítku, musí jich nepřiznat sakra hodně, aby na tom trhl tolik, jako když se domluvíme s lakýrníkem, že nám repasuje okna a dveře "bez účasti státu".

Je ale možné se za tento populismus na lidovce zlobit? Vlastně ani ne. Od počátku byl celý časový rámec evidence chorý. I bez lidoveckého kverulování by se EET přelila před termín podzimních voleb. A nejsou ani první, kdo do EET chce sáhnout − sám Babiš zcela nesystémově přišel jen několik dnů před spuštěním projektu s výjimkami pro malé živnostníky a e-shopy. Advokátem současné podoby je tak jen zmatená ČSSD, která tento způsob elektronizace ani nechtěla, preferovala původně klasické registrační pokladny.

Autor tohoto textu v prosinci věštil, že pokud Babiš bude sestavovat příští vládu, velmi rychle současný koncept EET pragmaticky obětuje a vyhlásí jako vždy, že ho všichni totálně podrazili. Lidovci, bez kterých se jakákoliv vláda jen těžko obejde, tuto věštbu postrkují slušnou rychlostí k realizaci.

A jaký výsledek by tedy v koaliční dohodě příští vlády mohl být? Velmi tragický, pokud by se jen zrušily další fáze a vznikly by zde rovné a ještě rovnější podmínky pro podnikání.

Ale pohřbívání současného modelu EET by mohlo být i příležitostí. Velmi dobrou inspirací je třeba sousední rakouský model. Podnikatelů s obratem do 15 tisíc eur ročně se evidence netýká, netýká se podnikání mimo uzavřené prostory a informace se neodesílají, ale ukládají do paměti pokladen.

Tak na podzim realizaci zase úplně nového modelu evidence zdar!