Když se v 90. letech po privatizaci lanškrounské Tesly rozhodli tři bývalí zaměstnanci založit vlastní nástrojařský podnik, slavili hned zkraje úspěch. Podařilo se jim získat prestižní zakázku od německé firmy Märklin, jednoho z předních výrobců elektrických vláčků a hraček. Čerstvě založená společnost z Lanškrouna tehdy přislíbila, že během čtyř měsíců vyrobí a dodá 35 forem a nástrojů na sériovou výrobu specifických dílů pro projekt v hodnotě deseti milionů korun. Nelehký úkol začínající Fortell ve spolupráci s dalšími českými nástrojárnami zvládl. Dnes má firma 174 zaměstnanců a díly si u ní objednávají velké nadnárodní společnosti.

Minulý rok byl pro Fortell rekordní. "Tržby nám meziročně vzrostly o 17 procent na 316 milionů korun," popisuje spoluzakladatel společnosti František Jiras. Současně dodává, že tovární prostory a výrobní stroje aktuálně procházejí modernizací. "Požádali jsme o investiční pobídku a zavázali se proinvestovat během následujících tří let celkem 192 milionů korun," říká Jiras. Společnost Fortell vloni dokončila novou montážní a skladovou halu za 90 milionů korun.

Další peníze hodlá investovat do robotizace. Podle Jirase je to dáno především čím dál většími požadavky firem. "Vysoká kvalita dílů, nutnost zajistit nulovou chybovost i při statisícových a milionových sériích, požadavek vyloučit chybu lidského činitele a prakticky nepřetržitý provoz nás aktuálně vedou k vytváření robotizovaných pracovišť," vysvětluje.

Co dělá Fortell

◼ Společnost se zabývá vývojem, konstrukcí a výrobou vstřikovacích forem na plasty a dále tvářecích nástrojů na lisování kovů.
◼ Svým zákazníkům Fortell nabízí mimo jiné sériovou výrobu kovových a plastových dílů na strojích, které firma sama vyrábí.
◼ V případě, že to zákazník požaduje, je společnost Fortell schopná provádět i montáž jednotlivých dílů. Tím, že provádí všechny zmíněné činnosti pod jednou střechou, se společnost odlišuje od konkurenčních firem.
◼ Nejčastěji firma vyrábí díly pro elektrotechnický a automobilový průmysl. Jedná se například o formy a nástroje, díky kterým lze dělat například součástky do motorů aut či specifické díly nutné pro výrobu klimatizací.
◼ Společnost do budoucna neplánuje vyrábět díly pomocí nové technologie 3D tisku. Ten podle vedení není vhodný pro sériovou výrobu velkého množství dílů.

Nejčastěji Fortell spolupracuje s firmami působícími v elektrotechnickém, automobilovém a spotřebním průmyslu. Zatímco v minulosti mířila velká část výrobků do zahraničí, dnes tomu tak již není. "V posledních letech se výrazně změnila struktura exportu," vysvětluje vedoucí obchodního úseku Filip Ambrož. Podle něj sice firma stále jedná s řadou zahraničních firem z celého světa, výrobky však ve většině případů dodává jejich dceřiným společnostem, jež působí v Česku. Do zahraničí tak sice míří necelých 15 procent z celé produkce, avšak více než 60 procent tržeb firma inkasuje v cizí měně.

Růst společnosti se v minulém roce projevil také v náboru nových zaměstnanců. Těch přibyla přibližně dvacítka, aktuálně tak firma zaměstnává 174 lidí. Podle Jirase je však shánění kvalitních pracovníků jednou z vůbec největších překážek. "V současné době vidíme jako největší problém nedostatek technicky kvalifikovaných pracovníků, především konstruktérů, seřizovačů vstřikovacích lisů, excentrických lisů a pracovníků pro nástrojárnu. V nedávné minulosti jsme měli i problém získat nové projektové manažery, u kterých požadujeme jak odborné vzdělání, tak jazykovou výbavu," vysvětluje Jiras.

Firma proto hledá potenciální zaměstnance na středních školách, učilištích, a oslovit se snaží dokonce i žáky základních škol, kteří nemají jasno, do jaké práce v budoucnu nastoupí. Žáky se společnost snaží motivovat například prostřednictvím prospěchových stipendií. Není přitom sama. Na Lanškrounsku a v dalších městech okresu Ústí nad Orlicí vznikají v současnosti sdružení strojírenských firem, jež se společně snaží podporovat technické vzdělávání a směrování dětí do technických učebních oborů a škol. A to přesto, že jsou konkurenty ve svém oboru. Nedostatek technicky vzdělaných pracovníků je podle Jirase nutí spolupracovat.

Podobně se v Česku snaží žáky zaujmout stále více technicky zaměřených firem. Příkladem je Metrostav, který sdružuje největší uskupení stavebních společností v Česku. Výměnou za stipendium uzavírá se studenty smlouvy, díky nimž si je zavazuje jako budoucí zaměstnance.