V Česku se po deseti letech objevila ptačí chřipka. Vyskytla se u divokých labutí na Zno­jemsku a u pár desítek kusů drůbeže v malochovech v Moravském Krumlově a Ivančicích. Média i veřejnost to vzaly vcelku klidně. Nakažení ptáci se pozabíjejí, v rozumném okruhu kolem ohniska se vyhlásí karanténa a hotovo.

Pozoruhodný kontrast s hysterií, která se kolem nejrůznějších zvířecích chřipek odehrávala před pár lety − stát chtěl třeba v roce 2009 proti prasečí chřipce nakoupit dvacet milionů vakcín. Co to? Zmoudřeli jsme? Kdepak, jen jsou aktuálně v kurzu jiné strachy. Člověk se potřebuje bát, ale aby strach byl sexy, musí jít pořád o nové "hrozby", podobně jako v jiných oblastech spotřeby poptáváme stále nové zboží. Ptačí chřipka má smůlu. Je zkrátka trochu demodé.