Důležitou schůzku si těsně před Vánocemi dali ministr dopravy Dan Ťok a Tomáš Nezbeda, majitel kamenolomu, který je podle žaloby podané Ředitelstvím silnic a dálnic jedním z viníků sesuvu na dálnici D8.

Ministr mu představil plán, jak by se mohly obě strany dohodnout bez soudního sporu, ve kterém stát žaluje společnost Kámen Zbraslav o miliardu korun jako náhradu škody za poničenou dálnici a skoro tříleté zdržení stavby. Ťok navrhuje prodej lomu poblíž Lovosic státu a útlum těžby. Jeho majitel, který vinu za sesuv neuznává, však nejprve požaduje stažení žaloby. Majiteli přitom dává za pravdu několik posudků expertů.

"S majitelem lomu jsem se sešel a dal najevo, že bych chtěl mimosoudní řešení. Není zájmem státu likvidovat podnikatele," uvedl pro Hospodářské noviny Ťok a popsal, jak by si východisko představoval.

"Tlačí na nás kraj, abychom u Dobkoviček udělali ještě jednu mimoúrovňovou křižovatku, aby kamiony z lomu nejezdily přes vesnice. Ale my se tomu bráníme. Každá další křižovatka na dálnici nám přijde zbytečná. Já bych raději za peníze, za které bychom museli stavět křižovatku, vykoupil lom a přivedl ho k útlumu. Šetrnou a řízenou výrobu bychom měli postupně sanovat a později místo zalesnit," uvedl ministr.

Potíže dálnice D8

32 let do dostavby

Stavba D8, která začala v roce 1984, se dokázala mnohokrát vzepřít. Jen její poslední 16 kilometrů dlouhý úsek z Lovosic do Řehlovic se budoval devět let.

Dálnice, která se začala plánovat na začátku 90. let, měla být podle původních plánů hotová v roce 2001 a její poslední úsek měl stát tři miliardy korun.

Nakonec se otevřela až vloni za cenu téměř pětinásobnou.

Od prvního výkopu do slavnostního otevření v sobotu 17. prosince 2016 tak uplynulo více než 32 let.

Největší komplikací byl sesuv, který zastavil práce v červnu 2013.

V noci se ze svahu u blízkého kamenolomu na čedič utrhla masa půdy a kamení o ploše 200 x 600 metrů a dálnici přehradila.

U sesuvu ve dvou pruzích

Kvůli pohybům svahu na jiném místě, tentokrát pod dálniční estakádou, jež je však nedaleko sesuvu, experti na poslední chvíli doporučili část silnice na problémovém mostu neotevřít.

Ministr dopravy Dan Ťok nyní říká, že to bylo především preventivní rozhodnutí.

V celé šíři čtyř pruhů podle něho bude dálnice otevřena během ledna.

Křižovatka by podle něho přišla na 250 až 300 milionů.

Cenu lomu Ťok nezná, ale naznačil, že by si ji představoval zhruba na této úrovni.

"Vstřícnost od nich cítíme, zatím jsme se domluvili bez problémů na odtěžení hlušiny, vycházejí nám vstříc. Samozřejmě že jsou trochu nervózní z té žaloby, ale ujišťujeme je, že vše chceme seriózně vyřešit," dodal ministr.

Nervozita však možná není to nejvhodnější slovo. Majitel Kamenu Zbraslav Tomáš Nezbeda označuje trvání žaloby o miliardu korun za bariéru dalšímu vyjednávání.

"Ministerstvo má zřejmě představu komplexního řešení území a zvýšení jeho stability. Jsme ochotni o prodeji lomu jednat, ale za situace, kdy je na nás podaná miliardová žaloba, která nás obchodně i politicky poškozuje, se nám to nezdá fér. Nechceme si klást podmínky, ale za takových okolností je jednání skoro nemožné," řekl.

Trvá na tom, že lom sesuv nezpůsobil.

"Máme posudky z Hornické univerzity v Leobenu a Karlovy univerzity, které to popírají. Že jsme viníci, nekonstatuje ani expertiza Akademie věd," uvedl Nezbeda, který o ceně lomu zatím neuvažoval.

"Na to je brzo, museli bychom si nechat zpracovat znalecké posudky."

Ministr Ťok, který v květnu oznámil podání žaloby v televizním zpravodajství a označil lom za hlavního viníka sesuvu na dálnici z roku 2013, postupně z nekompromisního stanoviska slevuje.

Experti z Akademie věd totiž v posudku zpracovaném pro ministerstvo uvádí, že faktorů, které sesuv zavinily, bylo více, a lom se navíc celou dobu řídil doporučeními úřadů.

Ministr proto nyní uznává, že kamenolom Zbraslav nic nezanedbal. Nicméně žalobu stahovat nechce.

"Je sice dál podaná, ale na objektivní odpovědnost. Neznamená to, že by něco úmyslně zavinili, porušili. To je, jako když doluju v podzemí v Karviné a někde se propadají domy, tak za to nesu objektivní odpovědnost, přestože není mým úmyslem něco takového dělat," řekl.

Hlavními viníky za sesuv, který se odehrál v noci ze 6. na 7. června 2013, jsou podle ředitele Ústavu struktury a mechaniky hornin Josefa Stemberka především projektant a investor, kteří trestuhodně podcenili složité geologické stavby území. "Vůbec se nerespektovalo, že lom se nachází nad sesuvným územím, na kterém se za pár let začne stavět dálnice," uvedl Stemberk, který příčiny sesuvu pro ministerstvo analyzoval.