Naše vláda je po sametové revoluci první, která našla odvahu připravit moderní regulaci hazardu, chlubil se šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš, když v létě 2015 kabinet posvětil tři návrhy zákonů regulujících hazardní hry.

Mělo jít o naprostý průlom, řešení v západoevropském duchu. Pomoci se mělo dostat patologickým hráčům, těm, komu pád do závislosti hrozil, i státní kase. Dodatečné příjmy měly být v miliardách, což Babiš ve sněmovně podložil argumenty zavedených českých hazardních firem, že každá druhá sázka podaná přes internet je nelegální.

Zákony prošly sněmovnou, a když poslanci schválili ten nejdůležitější, chybělo do konce roku, a tedy do účinnosti nového zákona, 262 dní.

Uvést v život tak zásadní zákon je jistě úkol nejvyšší priority. Přesto ministerstvo dosud nedokázalo připravit technické předpisy, podle kterých se mají sázkové firmy řídit. Tápají i poskytovatelé připojení internetu − jim zákon uložil povinnost blokovat stránky "hazardníků", kteří v Česku nemají licenci. Ostatně, ministerstvo dosud ani žádnou licenci neudělilo, přestože náprava stavu, kdy u nás nemohou zahraniční sázkové firmy legálně působit, byla jedním z důvodů, proč nové zákony vznikaly.

Až jako výsměch působí tvrzení, že žádné pokyny pro internetové poskytovatele přece ještě nejsou potřeba. Ministerstvo to dokládá jakýmsi vývojovým diagramem, popisujícím všechny zákruty procesu, jehož výsledkem může být blokace internetové stránky. Když se vezmou v úvahu všechny lhůty, délka správního i odvolacího řízení, mohou internetové firmy, od O2 přes UPC po venkovského "wifináře", dostat první pokyn k zablokování hazardního webu nejdříve 10. března. Nebo taky až na apríla, pokud se postižená sázkovka odvolá. Takže, co byste chtěli, zatím času dost…

Budování předvídatelného podnikatelského prostředí bude jistě tématem další volební kampaně. Zatím sledujeme, jak to vypadá, když klíčové ministerstvo funguje jako monopolní firma.