To se nám to nakupuje, když nám všichni půjčujou. Parafráze proslulé věty polního kuráta Otto Katze ze Švejka na svět českých fúzí a akvizic padne jako ulitá. Ale dlouhodobě levné a snadno dostupné peníze nejsou jediným motorem, který roztočil akviziční trh do nebývalých otáček. Roli hraje i boom některých pro Česko klíčových odvětví a pominout nelze ani zájmy stárnoucí generace prvních polistopadových podnikatelů.

V Česku došlo k situaci, kdy je nadbytek peněz k mání v době velmi solidního hospodářského růstu. Vykazované zisky tak u mnoha podniků vystoupaly do rekordních výšek a optimistické jsou i výhledy na další období. Ti z majitelů, kteří uvažují, že firmu prodají, mají v ruce argumenty pro vytrvalé šroubování ceny. V některých oborech už poradci mluví o iracionálních požadavcích, ale velmi často se najde zájemce, který sumu zaplatí. A tím dál posouvá laťku pro řadu právě dojednávaných obchodů.

Měřítka změnil i obchod roku, prodej Plzeňského Prazdroje a dalších středoevropských značek v držení koncernu SABMiller. Tato transakce, která má kořeny mimo Česko, se poté, co všechny zájemce přeplatila japonská Asahi Group, nakonec obejde i bez českého kapitálu. Co ale na český byznys nepřehlédnutelný vliv má, je vyjednaná suma. Japonci nakonec byli ochotni za pivovary, z nichž zdaleka ne všechny mají takový potenciál a tak zvučné značky jako ten plzeňský, zaplatit patnáctinásobek aktuálního hrubého zisku EBITDA. Takový obchod by kdykoliv v minulosti dostal nálepku předražený. Dnes ne, prostě proto, že když sedíte na hotovosti, pro niž není výnosné využití, když vám banky vnucují úvěry a na dluhopisových trzích si půjčíte třeba za procento, vychází kalkulace úplně jinak.

Ostře sledovaný pivní obchod také ukázal, do jaké ligy největší čeští byznysmeni vystoupali. Že při vhodné příležitosti dokáže rychle zmobilizovat miliardy eur skupina PPF, překvapením není. Stejnou ambici ale měli i další tuzemští podnikatelé. Podíl v Prazdroji nakonec jen těsně unikl české "family office" R2G, která hledá uplatnění pro peníze vydělané prodejem výrobce pneumatik Mitas a podílů v antivirovém Avastu. O R2G a připravených miliardách jistě brzy uslyšíme.

Že je stále co kupovat, do velké míry plyne z věku "otců zakladatelů" řady firem. Po šedesátce myslí na odchod minimálně z řídicích funkcí většina podnikatelů a ti, kdo nemají nástupce, musí najít i kupce. A to je příležitost pro expandující firmy i pro finanční kapitál. Nebo pro osvědčené manažery schopné dohodnout si finanční struktury, díky nimž podnik zčásti koupí v podstatě za budoucí zisk.

Pro zahraniční investory pomalu končí "okno", které jim otevřely intervence České národní banky. Speciálně nákup nemovitostí či exportních firem − a ty v českém průmyslu dominují − je terno. Slabá měna zajišťuje skvělý růstový potenciál, přičemž snižuje možnosti domácích zájemců. To v roce 2017 zčásti pomine. Ale rychlého růstu úroků doma ani v Evropě se nedočkáme, takže až se rok s rokem sejde, uvidíme pozměněnou tvář českého byznysu a budeme sčítat další miliardové akvizice.