Každý rok můžeme sledovat spoustu událostí, které se odehrají "poprvé". V zásadě je lze rozdělit do dvou skupin. Do první patří ty, které jsou zároveň i derniérami. Mají charakter náhodného záblesku bez dlouhodobějšího významu a vlivu, vzpomíná se na ně, pokud vůbec, spíš jen jako na kuriozity. Pak ale existují premiéry, které jsou jakýmsi návěštím budoucnosti. Jsou v nich skryty zárodky budoucích dějů či signalizují hlubší změny ve společnosti. Není to vždy snadné rozlišit. Pokoušet se o to znamená vystavit se riziku omylu a následného výsměchu.

S tímto rizikem vybírám několik českých "poprvé", která přinesl rok 2016 a která v sobě mohou nést zprávu o naší budoucnosti.

Vítězství ANO v krajských volbách

Volby do krajských zastupitelstev přinesly hned dvě premiéry naráz. Kromě toho, že v nich poprvé nezvítězila ani jedna z dominantních sil polistopadové politiky − ČSSD ani ODS, premiérově zcela propadla parlamentní opozice.

Zatímco dosud výsledky krajských voleb vždy odrážely skeptické naladění voličů proti politice aktuální vlády nebo rovnou protest proti ní (2008), letos poprvé vyhrála vládní strana − Babišovo ANO.

Andreji Babišovi se podařilo nevídané: kumulovat a využívat moc a zároveň budit dojem opozičníka bojujícího proti "systému". Značná část voličů si evidentně není toho paradoxu vědoma či je ochotná ho přehlížet, což signalizuje, že touha po radikální změně není v Česku vyčerpaná; ochota předat ještě více moci nevypočitatelnému majiteli Agrofertu je značná.