Pohled na Evropu roku 2016 sice dává málo důvodů k optimismu, ale následovat by mohlo něco ještě horšího, zvlášť pokud ve volbách příštího roku uspějí populisté a nacionalisté. Neklid pramenící z pocitu ohrožení by se dal zvládnout, některé jeho příčiny však vycházejí ze sebeklamu nebo z klamů záměrně šířených, vnucovaných zvenčí.

Podpora euroskeptického hnutí Alternativa pro Německo podle průzkumu německé Bertelsmannovy nadace z konce letošního roku není spojena s přílivem uprchlíků, ale mnohem spíše je za ní třeba hledat důsledky globalizace ekonomiky, digitalizace průmyslu, s nimiž je spojené mizení nebo stěhování pracovních míst či oslabování jejich kvality.

Tady je třeba se vrátit k Agendě 2010, kterou v Německu prosadil sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder. Agendě je sice připisován pokles nezaměstnanosti, ale nová pracovní místa byla mnohdy spojena s nízkými příjmy a absencí dlouhodobější perspektivy.

Z této kombinace se odvíjejí pocity nejistoty, ohrožení a následně hledání viníka, který se nejlépe nachází ne doma, ale venku, a úplně nejlépe mezi těmi, kteří zvenčí přišli. Spolková republika tyto tlaky dosud zvládala, protože historické zkušenosti ji vedou k soustavné snaze o soudržnost společnosti jako celku.