Neštěstí přichází vždycky v nesprávném čase, ale to, co se stalo uprostřed Berlína, na místě, kde lze německé dějiny cítit na každém kroku a kde až do pondělí býval nejživější trh v západní části města, hluboce zasáhlo každého občana Spolkové republiky. A spolu s nimi i každého člověka v Evropě. To platí, aniž bychom museli znát přesnou identitu útočníka i těch, kteří ho přímo či nepřímo navedli.

První reakce jsou citlivé a naštěstí zdrženlivé, není v nich stopy po primárních reflexech, které po útoku velí buď se ukrýt, utéct, anebo naopak zaútočit. V atmosféře už tak dost rozjitřené letošními útoky v Ansbachu nebo Würzburgu i červencovou scénou na Anglické promenádě ve francouzském Nice, která se tolik podobá té prosincové z berlínského Breitscheidplatzu, však výzvy k vzájemné soudržnosti a klidu nevydrží dlouho. Tři čtvrtě roku před volbami do Bundestagu ani nemohou. Proto se nyní ozývá Horst Seehofer z Bavorska, že je třeba upravit a znovu promyslet přístup k imigraci, a kvapem nastoluje politiku ještě ve chvíli, kdy nezmizely stopy po obětech a kdy policie přiznává, že zadržený žadatel o azyl původem z Pákistánu nemusí být "ten pravý".