Na zdraví, jedeme do Drážďan! Velkolepě, za účasti samotného prezidenta republiky jsme oslavili otevření dálnice D8. Nic proti mejdanu. Ovšem až vystřízlivíme, mohli bychom si připustit, že pokud nám trvá 32 let, než postavíme stokilometrovou dálnici, a pak kolem toho uděláme humbuk, jako kdybychom vyslali raketu s lidskou posádkou na Mars, možná s námi nebude úplně všechno v pořádku. Co se raději místo juchání pokusit skrze problémy se stavbou dálnice D8 identifikovat základní problémy Česka?

1. Nesvornost. Všichni se sice shodneme, že by bylo skvělé, kdyby všechny dálnice, které jsme si naplánovali, byly hotové a vypadaly pokud možno jako v Německu. Ale v reálu se stavby táhnou, jsou předražené, a když už se nějakou povede dokončit, je to provizorium, jako třeba právě v případě D8, kde se pod mostem hýbe podloží, takže se musí jezdit jen jedním pruhem. Je to důsledek skutečnosti, že se sice dokážeme velmi rychle shodnout na víceméně ušlechtilém společném zájmu, ale pak se při jeho naplňování zhádáme jako parta závozníků po šesti pivech. Každý si prosazuje svou a veřejný zájem se nakonec krčí v koutě.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se