Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které se uskutečnily na základě výsledků bank ke konci třetího čtvrtletí, potvrzují dostatečnou odolnost bankovního sektoru vůči případným nepříznivým šokům. Vyplývá to ze zátěžových testů bank, které v pondělí zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Kapitálová vybavenost celého odvětví by podle ČNB zůstala výrazně nad osmiprocentním regulatorním minimem i v zátěžovém scénáři, který předpokládá silný pokles ekonomické aktivity v ČR i v zahraničí. Hlavním zdrojem odolnosti sektoru je jeho vysoký celkový kapitálový poměr, který ke konci září dosahoval 17,7 procenta, a nynější robustní ziskovost.
Přes vysokou odolnost sektoru jako celku by v základním scénáři jedna banka vykázala nedostatečný kapitálový poměr, což do budoucna znamená úpravu jejího obchodního modelu či doplnění kapitálu zhruba o 0,4 miliardy korun, upozornila ČNB. V případě nepříznivého scénáře by požadavek na minimální výši celkového kapitálového poměru osmi procent nesplňovalo osm bank reprezentujících zhruba 13,5 procenta aktiv sektoru, dodala ČNB.
V případě nepříznivého scénáře by se sektor jako celek dostal do ztráty a agregovaný celkový kapitálový poměr klesl pod 13 procent. Ke konci testovaného období by splnění minimální kapitálové vybavenosti u všech bank se sídlem v ČR bez poboček zahraničních bank vyžadovalo navýšení kapitálu asi o 8,6 miliardy korun. Z hlediska velikosti sektoru nejde o hodnotu, která by mohla výrazně ohrozit jeho stabilitu, uvedla ČNB.
"Stabilní bankovní systém zůstává nadále velkou výhodou a silou české ekonomiky," uvedla hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. Je to navzdory neustále bující regulaci a prostředí extrémně nízkých úrokových sazeb a zostřujícího se konkurenčního prostředí, dodala Zamrazilová.
Důležitý předpoklad zátěžových testů se týká vývoje provozního zisku bank, který slouží jako první "polštář" pro krytí případných ztrát. Základní scénář předpokládá mírný pokles tvorby provozního zisku kvůli vysoké konkurenci na trhu. Ta s prostředím nízkých úrokových sazeb vede přes předpokládané oživení úvěrové aktivity k poklesu úrokových i poplatkových zisků. V nepříznivém scénáři by provozní zisky výrazně propadly a proti roku 2015 by byly nižší zhruba o 40 procent.
Sazba na ochranu trhu od roku 2018
ČNB stanovila takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry na 0,5 procenta. Podle pondělního rozhodnutí centrální banky jsou finanční instituce povinné sazbu používat od 1. ledna 2018.
Nyní platí nulová sazba, od ledna příštího roku ale banky budou mít na základě rozhodnutí ČNB z loňského prosince sazbu 0,5 procenta. ČNB sazbu stanovuje od roku 2014, a to čtyřikrát ročně.
Rezervu by měly banky vytvářet v době nadměrného růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené zvýšeným finančním napětím a rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být rezerva využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Vedlejším efektem může být zpomalení růstu úvěrů.
Dosavadní nárůst systémového rizika označila ČNB za pouze dílčí. "V případě pokračování rychlé úvěrové dynamiky, uvolňování úvěrových standardů a růstu systémových rizik však bude ČNB připravena sazbu této rezervy dále zvyšovat," uvedla ČNB.
Hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda uvedl, že ČNB vnímá určitou bublinu na trhu s nemovitostmi, která však dosud nenarostla do takového objemu, aby ČNB utužila svoji restrikci úvěrového trhu navýšením sazby kapitálové rezervy. "Je dost dobře možné, že ČNB takto zdrženlivě postupuje i z toho důvodu, že s vysokou mírou pravděpodobnosti počítá s tím, že 1. ledna 2018, od kdy aktuálně nastavená sazba kapitálové rezervy vstupuje v platnost, již nebude uplatňovat svůj intervenční režim," uvedl.
ČR podle Kovandy patří k menšině zemí EU, které rozhodly o uplatnění kladné sazby proticyklické kapitálové rezervy. "Další takovými státy jsou Švédsko, Slovensko a Velká Británie. Všechny ostatní země EU drží danou sazbu na nulové úrovni," dodal.
Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření v rámci směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.
