Zeptal se: "Je to normální?" Seděli jsme v pátek večer u skleničky. Můj dobrý kamarád je pražský lékař, pracuje jako přednosta kliniky.

Řekl: "Když byl zvolen Zeman prezidentem, bavili jsme se o tom na sále. Bylo tam možná 10 lidí, ale nikdo, kdo by řekl, že Zemana volil. Letos v červnu jsem byl pracovně v Manchesteru a kolega z tamní kliniky mi tvrdil, že osobně nezná nikoho, kdo by hlasoval pro brexit. A včera mi dcera, která studuje na vysoké škole v Kansasu, zase napsala, že mezi spolužáky ani v rodině, kde bydlí, není nikdo, kdo podporoval Trumpa. Takže se ptám, jestli je to
normální?"

Bohužel ano.

V posledních dnech více než jindy čteme a slyšíme termíny jako "sociální bublina" nebo "dozvuková komora", anglicky "echo chamber". Jde původně o fyzikální termín pro místnost, jejíž stěny nepropouštějí ven téměř žádné zvuky, ale naopak je velmi dobře odrážejí. Ven není skoro nic slyšet, ale uvnitř vzniká dlouhý dozvuk, až ozvěna. Dozvukové komory se používají pro nahrávání speciálních zvukových efektů, ale také pro různá technická měření nebo testování.

V přeneseném významu se o dozvukové komoře mluví v souvislosti s tím, jak dnes "konzumujeme" média. Neboli že se dozvídáme jen o části reality. Vyhledáváme ty zdroje zpráv, které jsou naladěny na podobnou notu jako my. A vnímáme především ty názory, se kterými souhlasíme a které nás utvrzují v tom, co už víme nebo si sami myslíme.

Částečně je to důsledek toho, jak se v posledních deseti letech změnila média. Skončila éra dominance velkých, takzvaně tradičních médií a zatím není úplně jasné, co přijde po ní.

Efektu rozdrobení společnosti na "bubliny" a "komory", ve kterých na sebe lidé pokřikují to, co chtějí slyšet, ale o lidech v ostatních bublinách nemají ani potuchy, napomáhají sociální média jako Facebook a Twitter.

I když ne nutně, můj přítel lékař Facebook nepoužívá a Twitter jen omezeně.

Otázka zní, jak moc je tenhle trend nebezpečný. A dá se s tím něco dělat?

Kalifornská kavárna

Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg by, s nadsázkou řečeno, mohl být prominentním členem "kalifornské kavárny". Tedy kdyby něco podobného existovalo. Dá se říct, že se skoro ve všem s tou pražskou shoduje. Chce pomáhat uprchlíkům, nesnáší rasismus a xenofobii, je za rovná práva žen (a v souladu s tím nastavil pravidla ve své superúspěšné firmě), podporuje hnutí homosexuálů.

Byl jedním z proponentů "love story" mezi technologickými společnostmi a administrativou Baracka Obamy. Když investor Peter Thiel, jehož peníze byly v prvopočátcích pro Facebook nesmírně důležité, podpořil před volbami hned několikrát Donalda Trumpa, asi z toho Zuckerberg neměl velkou radost.

Ale stejně svého kolegu ze správní rady obhajoval: "Nemůžeme tvrdit, že nám záleží na diverzitě, a pak ignorovat půlku země, protože podporuje jiného kandidáta," napsal na svém facebookovém profilu. "Když podporujete Trumpa, můžete mít spoustu jiných důvodů, které nemají nic společného s rasismem, sexismem, xenofobií nebo schvalováním sexuálních útoků."

Teď je však Zuckerbergova pozice ještě citlivější. Zmíněná půlka Ameriky, byť v tomto případě ta druhá, která podporovala Clintonovou, je z vítězství Trumpa opařená. A hledá viníky.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se