Prokrastinace, emoce proti rozumu

Známe to všichni. Seznam úkolů narůstá do deprimující délky, už se na něj raději ani nepodíváme. Nebo naopak máme dnes udělat pouze jednu důležitou věc a potom si můžeme třeba odpočinout, ale nemůžeme se k tomu dokopat. Máme z toho nepříjemné pocity, ale nemůžeme se přemluvit k plnění úkolů, které bychom měli dělat. Místo důležitých věcí často děláme něco nepodstatného, například přerovnáváme šuplík v pracovním stole, každou chvíli se podíváme na Facebook - co kdyby se tam něco zásadního přihodilo, bezcílně telefonujeme známým nebo se jen tak díváme do zdi a přitom nás napadají negativní myšlenky. Později máme výčitky svědomí, že jsme zase nic smysluplného neudělali, poté následuje frustrace a pocit bezmoci, který vede k tomu, že znovu nic smysluplného neděláme. To je prokrastinace.