Japonská ekonomika ve třetím čtvrtletí díky vývozu citelně zrychlila růst. Hrubý domácí produkt (HDP) třetí největší ekonomiky světa se v celoročním přepočtu zvýšil o 2,2 procenta z tempa 0,7 procenta v předešlém čtvrtletí. Plyne to z pondělních předběžných údajů japonské vlády.

Tempo růstu výrazně překonalo odhady. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali v průměru vzestup o 0,9 procenta. Předběžné odhady HDP se ale v pozdějších zpřesněných údajích často výrazně mění.

Japonský vývoz vzrostl o dvě procenta a zaznamenal nejrychlejší nárůst za poslední rok, dovoz naopak kvůli poklesu cen ropy klesl. Obchodní bilance přispěla k růstu HDP polovinou procentního bodu, což byl její největší příspěvek od jara 2014.

Domácí spotřeba, která se na HDP podílí asi 60 procenty, byla ale slabá a zvýšila se jen o 0,1 procenta. Kapitálové výdaje stagnovaly.

Japonská centrální banka zachovala celkově optimistický výhled hospodářského vývoje a konstatovala oživení vývozu a produkce. Připustila ale, že domácí spotřeba "postrádá dynamiku", což některé firmy nutí odkládat zvyšování cen zboží a služeb. Tím se dál komplikuje cíl centrální banky dostat příliš nízkou inflaci v zemi ke dvěma procentům.

Guvernér centrální banky Haruhiko Kuroda v pondělí řekl, že klíčem k dosažení dvouprocentní inflace budou nadcházející jednání o mzdách na příští rok mezi vedením firem a odbory. Vyzval velké podniky v čele s automobilkou Toyota, aby podpořily růst mezd.

Inflace v Japonsku zůstává letos v záporném pásmu. Centrální banka se ji snaží už tři roky zvýšit krajně uvolněnou měnovou politikou, která zahrnuje rozsáhlé nákupy vládních dluhopisů. Její snahu ale podkopává slabý hospodářský růst a vzestup kurzu jenu.